VÝCHOVA NEFORMÁLNÍ 1.

VÝCHOVA NEFORMÁLNÍ 1.

– ang. non-formal education, franc. éducation nonformelle
– cílená a strukturovaná aktivita mimo formální výchovný systém
– např. činnost v útvaru zájmové činnosti, jako je zájmový kroužek, umělecký soubor, sportovní družstvo, členství ve sdružení dětí a mládeže
– neprobíhá ve škole nebo v odborném vzdělávacím zařízení nebývá zakončeno udělením osvědčení

– hlaví rozdílem mezi výchovou informální a neformální je skutečnost, že informální výchov je víceméně dána postavením dítěte a mladého člověka ve společnosti a neuskutečňuje se z jeho rozhodnutí, neformální výchova od dítěte a mladého člověka naopak vychází, realizuje se prostřednictvím dobrovolné činnosti a má nejblíže k výchově ve volném čase

Rysy neformální výchovy:

-je součástí koncepce a praxe celoživotní výchovy a vzdělávání
– zahrnuje svobodu, dobrovolnost účasti na aktivitách, jež poskytují nejen věcné a odborné znalosti a dovednosti, nýbrž také šíře pojaté schopnosti, sociální kompetence a hodnoty /demokratické občanství, rovnost pohlaví, ekologické uvědomění, tvořivý a aktivní přístup, účast a angažovanost na vývoji a životě společnosti/
– obsahuje prvky demokratismu /úsilí o spoluúčast každého jedince a jeho skupin např. v činnosti dobrovolných sdružení/

– význam neformální výchovy roste, protože formální výchova nemůže plně dostát všem dnešním výzvám a požadavkům na příprav mladé generace
– přijímá tak doplňující, přesto však nezastupitelnou úlohu
– vymezení Evropským fórem mládeže zdůrazňuje tvořivost, novátorství, individuální interakci se společností, pružné řešení problémů života občana, integraci znalostí, účast na činnosti dobrovolných sdružení a aktivitách mládeže v obci