HLAVNÍ SMĚRY ANDRAGOGICKÝCH TEORIÍ 2.
HLAVNÍ SMĚRY ANDRAGOGICKÝCH TEORIÍ 2.
SUBJEKTIVNÍ – interpretativní
– skutečnost je sociálně konstruována a závislá na vědomí sociální aktérů
– konstrukce vzniká a udržuje se pomocí symbolů, zejména jazykových
– člověk jedná na základě svobodné vůle, má své cíle a motivy
– člověk je sice zakotven v sociálních strukturách, dějinně vzniklých interpretacích, ale disponuje možností svobodné volby
– vědec uplatňuje svou perspektivu na sociální skutečnost
– tato metoda je mnohem náročnější, vědec musí vnést do vědy něco nového,
– hermeneutika, enometodologie, sociální konstruktivismus, symbolický interakcionalismus
– neužívá se technicky ale prakticky
– interpretativní
Dva možné pohledy:
– zaměření na samotnou interpretaci daného, což nevylučuje možnost kriticky zhodnotit a poukázat na její nespravedlnosti
– změna – vycházíme z toho, že ne každý se na platné interpretaci a tím i na ztvárňování světa může podílet, postoj pro všechny utlačované, vytěsněné, znevýhodněné
NORMATIVNÍ – preskriptivní, předepisující určité modely a představy výchovy
DESKRIPTIVNÍ – zjišťující
VÝCHOVA S HORA – monologická – působení učitele, instituce
VÝCHOVA MEZI PARTNERY – dialogická – předmět vyjednávání