ADAPTAČNÍ POTÍŽE

I. ADAPTAČNÍ POTÍŽE (nepřizpůsobené projevy, maladaptace )
Obvyklou příčinou jsou frustrace vyvolané bloky vnitřními (např. z nesprávného odhadu sil, nízké sebedůvěry atp.) i vnějšími příčinami (“mnoho chtějí a málo mohou” ). Vzniklá tenze (duševní napětí), při překročení frustrační tolerance (individuální míry odolnosti) vyvolává maladaptace (společensky nepřiléhavý projev):
a/ Únik, odvracení od problémů, pasivní konzumace zábavy, zúžené zájmy, samota, denní snění, sebeukájení, snížení schopnosti komunikace a spolupráce, fixace vývoje (toulavost, útěky z domova, absence, fluktuace, chození za školu, sebevraždy aj. ). V touze po “vyžití” místo aktivního životního projevu až skluz k alkoholizmu, narkomanii atp.
b/ Sebeidealizace ochrana pozitivního sebehodnocení vytvářením neskutečně ideálního obrazu sebe, vč. nadřazování sebe a podceňování jiných atp. – namísto trpělivého sebezdokonalování. Problémy z nemožnosti spolupráce, nedostatečného odhadu sil atp. V případě nahlédnutí reality může dojít až k programovému zvratu cílů a hodnot (nespolehlivost, bezcharakternost aj.).
c/ Konformita je “cestou k zachování klidu” a duševní rovnováhy podřizováním se společenksým a skupinovým (stranickým) tlakům, snahou “nevybočit”, neupozorňovat na sebe atp. Extrémním protikladem je pak cynická necitlivost části dospívajících k bežným sociálním ohledům pojímaným jako “slepá konvence” (od nepouštění starších sednout až po graffiti). Pomoc je v orientaci na “širší kulturní vzorce”, rozšiřování zájmů a autokultivaci.
d/ Agresivita jako “adaptace útokem” mívá i řadu nenápadných forem (pomluvy, ironie, vtipy atp.), projevuje se také “chronickou soutěživostí” (hypertrofie konkurence nad spoluprací) , či “přesunutou agresí” (redukce tenze vzniklé za jiných okolností napadáním slabších) atp. Pomoc ve vedení k “ventilaci” tenze do společensky přijatelných aktivit (sport, fyzická práce aj. aktivní hobby ).