Osobnost studujícího

Osobnost studujícího. Zkušenosti z praxe ukazují, že výsledky sebevzdělává¬ní nespočívají ani tak ve vhodně volených formách a metodách sebevzdělávání, jako spíše v osobnosti studujícího vcelku. Odpovídajícím způsobem motivova¬ný pracovník, který je s to prokázat pevnou vůli, vytvrvalost, sebekázeň, který umí překonávat překážky na cestě k vytčenému cíli, dokáže najít i nejvhodnější způsoby studia.
Zde hraje hlavní úlohu i jeho dosavadní životní, studijní i pracovní zkušenost, která pomáhá vybírat z možných cest ty nejefektivnější. Právem hovoříme o odvaze těch, kdož dovedou řešit dané úkoly sebevzdělávacími cestami i dlou¬hodobě, o statečnosti podřídit na přechodné období své soukromí dobrovolně převzatým povinnostem, o velkorysosti při řešení životních i pracovních cílů bez ohledu na okamžitý finanční efekt. Aktivní sebevzdělávání se tak nejednou může stát prověrkou charakteru i hodnotové soustavy.
Zvláštnosti studia. Sebevzdělávání pracovníků zvláště pracovníků výkonných, se liší svým obsahem i metodami a formami práce od sebevzdělávání, jak histo¬ricky vzniklo ve snaze po všeobecném rozšíření životního obzoru. Jedna z pří¬čin této odlišnosti je soubor pracovních činností, kterým pracovník za léta služ¬by přivykl a které v něm zanechaly i určitý způsob myšleni.
Pracovníci v zařízeních nižších stupňů vůbec řeší převážně operativní pro¬blémy, ať již tvůrčího, provozního či správně ekonomického typu. Akční pří¬stup k pracovním úkolům, bezodkladné rozhodování k tomu do značné míry přispívá. Mnozí pracovníci si sice osvojili operační typ myšlení, avšak na úkor myšltenípoznávacího. Některé profese řeší své problémy a rozhodují o dalších operacích na základě smyslového vnímání, které pak se stává výraznou součástí intelektuálních i senzomotorických dovedností a návyků. Na základě pozoro¬vání volí pracovník příslušná pravidla svého jednání a chování, často stereotypní. Tatto dispozice se může stát při sebevzdělávání dokonce indispozicí. Sebe-vzděMvající se pracovník se dostává do situace odlišné od té, na níž je zvyklý -má rozvíjet především poznávací aktivity myšlení, má vytvářet abstraktně lo¬gická schémata a měnit dosavadní, má tvořit novou studijní zkušenost. Má stručně řečeno přejít na jiný typ duševních činností, který mu přináší jeho individuální studium, zvláště studium společenských věd. A to je také případ učitellů a lektorů, kteří byť jen dočasně změnili svou profesi pod vlivem požadavků organizace i ze svého vlastního zájmu přešli z výkonné funkce do funkce pedagogické.