Hranice

3.4 Hranice

Hranice mezi pedagogikou a andragogikou nejsou zřetelné, přímočaré ani siuhilní. Nejde jen o samu edukaci mládeže nebo dospělých. Termín edukace byl u nás užíván již dříve — viz předválečnou koedukaci mládeže. Dnes oceňu-p nic termín edukace v tom, že spojuje výchovu a vzdělávání, přičemž ovšem lni výchova ani vzdělávání neodchází. Specifika andragogiky nutno trpělivě krok za krokem objasňovat. Nejsou dána jen předmětem zájmu obou věd, ale .'(jména celospolečenskými podmínkami. Tak např. v pedagogicko-didaktic-kém rejstříku se nerozpracovává problematika sebevzdělávání mládeže izkjak n si zasloužila. Soudobá andřagogika postrádá v širším měřítku humanitní .úklady. V pedagogice nejsou rozpracovány v patřičné míře některé praktické potřeby a vazby na současnost, v andragogice postrádáme výchovné zřetele. Pedagogika má svůj samostatný obor řízení a správa škol, andřagogika zatím stale ještě čelí náporu samostatných organizačních problémů.
Jako schůdná i potřebná se jeví cesta sledování aplikací, upozorňující na kom¬petence andragogiky, tedy na její pozitiva. Tato cesta byla zvolena pro následu-liei výklady. Snahy po konstrukci systematického rozpracování andragogiky se tevi jako předčasné. Navíc – v celoživotním vzdělávání se také překrývají (stí¬ní /i) některé obsahové hranice mezi edukací dorůstajících generací a edukací ,li ispělých. Lze to sledovat např. u způsobilostí pro volný čas (umělecká řemes¬la), u profesních způsobilostí a jejich doplňků (cizí jazyky, výpočetní technika) 11 I ‚átráme-li po výsledcích analýzy pojmu, narážíme na nejeden otevřený pro-jém. Andřagogika se nezabývá jen „zvláštnostmi edukace dospělých“. Může – byť zatím jen pokusně – zabývat i zvláštnostmi školní výchovy a vzdělávání.
Iflže se snažit o odpověď na otázku, co škola mládeži pro život nedává a co
iusi řešit andřagogika ve svých aplikacích. Škola neučí mládež žít jako mlá-l