Charles Louis Montesquien, Jean Jacques Rousseau
Charles Louis Montesquien
– snaha odhalit příčiny společenských změn
– právník; považuje Anglii za říši svobody
– teoretik dělby moci ( návaznost na Locka ) 3 složky
– dílo: Perské listy – beletrie, kritika franc. poměrů
V Duchu zákonů – společensko-vědní názory
– zákony = nutné vztahy vyplývající z podstaty věcí:
a) přirozené ( vyplývají z povahy člověka )
b) pozitivní ( stanovené zákonodárcem )
1) mezinárodní – upravují vztahy mezi státy
2) veřejné – upravují vztah občan – stát
3) soukromé – upravují vztahy mezi občany
– vychází z definice zákona – zákon musí být v souladu s rozumem a národní specifičností (určeno demograficky a geograficky – geografický determinismus)
– uznává ale, že anglické zákony by mohly být aplikovány i jinde
Jean Jacques Rousseau
– narozen roku 1712 v Ženevě
– pohnutý život, psychicky nevyrovnaný
– lidskou civilizaci chápe jako špatnou nejlepší je původní přirozený stav, kdy člověk žije v souladu s přírodou
– proti vědeckému pokroku v době osvícenství, zdá se mu zbytečný
dílo: Rozprava o vědách a umění – 1. polit. dílo; reakce na soutěž Akademie věd; vítěz;
osvícenství prý nepřispělo k rozvoji, naopak člověk je svázán kvůli pokroku v okovech
Rozprava o příčinách nerovností mezi lidmi – reakce na 2. soutěž; připouští i nerovnost v přirozeném stavu ( př. muž – žena ), ale ta je přirozená;
politická nerovnost – 1. příčinou je vznik soukromého majetku; původ-ně rovnostářská společnost je rozdělena na bohaté a chudé; 2. příčina = bohatí se chopí moci a ovládají poddané; 3. příčina = vytváření zákonů bohatými ve svůj prospěch další útlak poddaných
Společenská smlouva – přirozený stav je harmonický; sociální rovnost;
ideální stát – každý se vzdá části svých práv ve prospěch obecné vůle ( forma samosprávy ); obecná vůle je nad právy jedince
ideální vláda – přímá demokracie (ve velkých státech možno nepřímá) – základ komunismu nebo kolektivního anarchismu