Francouzské osvícenství ( 17. – 18. stol. )

Francouzské osvícenství ( 17. – 18. stol. )

– Rozvoj, pokrok
– počátek v Anglii ( větší společenské změny – revoluce  konstituční monarchie – a vývojově dál než konzervativní absolutistická Francie )
– víra v rozum, člověka a jeho schopnosti, kritika absolutismu a náboženských předsudků; vrcholí ve Francouzské revoluci r. 1789
– bezprostřední ohlas v Německu, Nizozemí, Itálii
– úkolem rozumové zdůvodnění, co souviselo se starým režimem ( „světlo rozumu proti tmě náboženských pověr“ )
– význam vědy,. Kladen na ní důraz, vše co se týká filozofie je nezbytné rozumově vysvětlit
– rozvoj věd – elektřina, světlo.., vynález parního stroje 1778
– rozvoj humanitních věd

zdroje:
1.) boj Světla rozumu x tmě předsudků: věda nesmí být omezována náboženstvím; rozum se musí opírat o výsledky vědy, skutečnost je možno vysvětlit pomocí rozumu, víra v pokrok, individualitu a schopnosti člověka, kritika církve a všeho co má něco společného s absolutistickou vládou
2.)snaha o rovnoprávnost: Deklarace práv člověka a občana ( 1789 ) – všichni lidé se rodí a zůstávají svobodní ) myšlenka z francouzské revoluce( volnost, rovnost, bratrství), vznesen požadavek svobodného bádání, , filozofické myšlení (viz Voltairův výrok: „Nesouhlasím s vámi co říkáte, ale navždy budu bránit, abyste to říkat mohl“)
– požadavek svobodné umělecké tvorby, projevu občanských názorů
3.) kritika náboženství  jeho kritika,náboženství je v protikladu s vědou, (kritika hlavně scholastického teismu; př. Voltaire ); nahrazováno anglickým deismem, popř. ateismem,
4.) mechanický materialismus – ve filozofii výrazný posun k materialismu, podstata všeho je hmota, vědomí a myšlení jsou pouze vlastností této hmoty, pohyb je věčný a od hmoty neoddělitelný
– odmítání metafyziky
– představitelé: Julien Offré – „Člověk stroj“, Adrian Helvetius, Dietrich von Holbach – „Systém přírody“