PSYCHOPATOLOGIE DOSPÍVÁNÍ

II. PSYCHOPATOLOGIE DOSPÍVÁNÍ
a/ PSYCHICKĚ PORUCHY PUBESCENTŮ mohou být způsobeny vnitřními biologickými či vnějšími vleklými a intenzívními nepříznivými vlivy. Někteří dospívající nejsou schopni překonat četné záludnosti tohoto věku, je pak na vychovatelích aby jim co nejúčinněji pomohli. Psychopatologické jevy mohou mít přímý i sekundární vliv na celkový rozvoj osobnosti, přesáhnou-li však určité meze mohou být signálem vážnějších duševních nemocí.
Poruchy dílčích POZNÁVACÍCH SCHOPNOSTÍ a jejich vnější projevy vyskytující se v počátcích dospívání. (vady smyslových analyzátorů, nedostatky vnímání, pozornosti a paměti, iluze prožitého, vzpomínkový klam, porucha vybavování, lhavost bájivá, ulpívání na podružných detailech, jalové mudrování, bludy a halucinace /okamžitě vyšetřit/, zpomalení, ulpívání či útlum myšlení atp.).
Dlouhodobější nepříznivé vlivy společenského mikro- i makroklimatu, při oslabení biologickými změnami, mohou vyvolat nejrůznější EMOČNÍ POTÍŽE a navazující důsledky. Bez rozpoznání a pomoci bývají dále posilovány a sužovat (až ohrožovat) postižené i jejich okolí, proto je nelze přehlížet. (afektivní výbuchy, emoční labilita, úzkostné stavy, fobie -různé stupně „nepodloženého vtíravého strachu“ ze situací či objektů jako prostor otevřených /agorafobie/ či uzavřených /klaustrofobie/ , výšek /hypsofobie/, školy, změny vzhledu /dysmorfofobie/, z červenání /ereutofobie/, pohledů skupiny lidí /sociální fobie/, zvířat, létání, krve, určitých jídel, nemocí atp. vyžadující zpravidla terapii, deprese (pocity stísněnosti, smutku a neštěstí), příznaky sociální tuposti a necitlivosti, poruchy „vyšších citů“ atp.).
Odchylky v KONATIVNÍ OBLASTI (tiky, koktavost aj. ) jsou dospívajícími zvlášť intenzivně prožívány a mohou vyvolávat vznik druhotných psychických poruch a narušovat tak zdravý vývoj osobnosti. Do této oblasti však patří i nejrůznější formy vybočení z běžného chování pubescenta (vztahově morální selhání, rané sexuální zkušenosti pod vlivem alkoholu, v souvislosti s drogami či nápodobou nevhodných vzorů atp.) by nemělo vychovatelům uniknout a měli by je sami, popř. za pomoci odborníků, již v zárodku adekvátně řešit
b/ PSYCHICKĚ PORUCHY ADOLESCENTŮ
Vrcholnou fázi dospívání obvykle charakterizují vyspělá a integrovaná východiska řídících mechanismů osobnosti. O to jsou pak projevy duševních poruch nápadnější a závažnější.
V oblasti POZNÁVACÍCH FUNKCÍ zvláště se při vyloučení zneužívání návykových látek zpravidla již jedná o podezření na psychotické onemocnění (iluze a halucinace, poruchy struktury myšlenkových pochodů /myšlení nesouvislé, obsedantní, introvertní až autistické, zabíhavé, symbolické, ovládavé, anankastické, vztahovačné, symbolické aj./, zvláště myšlení obsedantní /spojené často s nutkavým jednáním a rituály/, nesouvislé /inkoherentní/ a autistické /bez kontaktu s realitou/ vyžadují psychiatrické vyšetření).
Řada rušivých faktorů v rámci subjekt-objektové interakce může vyvolat nejrůznější poruchy EMOCIONALITY i s více či méně závažnými důsledky (přetrvávající emoční labilita a afektivní výbuchy, poruchy spánku z přepracování atp. , u méně odolných až ochromující úzkostné stavy, v tomto věku obzvlášť traumatizující noční pomočování, deprese endogenní i vnější faktory, doprovázené nezřídka tiky a koktavostí /balbuties/, kontakty omezující nejrůznější typy fobií, poruchy vyšších citů vedoucí k amorálnosti narušující společenské vztahy.
KONATIVNÍ OBLAST bývá také narušována celou řadou problémů (vztahovačnost nápadně vysokých či malých, poukaz na obezitu může vyústit až k psychickému nechutenství /mentální anorexii – až organizmus ohrožující kachektizaci/, zvláště když ji předcházel zvýšený příjem potravy /bulimie/, u adolescentů lze pozorovat také simulaci /účelové zvětšování potíží/, či disimulaci /zapírání potíží/. ).