Sbližování pedagogiky a sociologie výstižně popsal Ondrejkovič

Sbližování pedagogiky a sociologie výstižně popsal Ondrejkovič (1990) ve své publikaci takto: „Pedagogika sleduje, jak se jednotlivec stává člověkem, přičemž se snaží k tomuto procesu aktivně přispívat. Sociologie sleduje především proces zespolečenštění jednotlivce, současně analyzuje podmínky života společnosti, ve které tento proces probíhá. Zvláštní reflexi přitom podrobuje vlastní postavení výchovy a vzdělání ve společnosti, jejich společenské funkce, zákonitosti a prognózy vývoje“.
Výchova a vzdělání jako fenomén jsou tedy zajímavou oblastí zájmu jak pro sociology, tak pro pedagogy. Sociology musí výchova a vzdělání ve škole zajímat, představují totiž po rodině nejvýznamnější instituci, která determinuje chování lidí, jejich osobní i profesní úspěšnost. Pedagogové naopak mohou použít sociologických analýz a přístupů k obhajobě intervencí a vedení.
V Sociologických aktualitách (1990) vyšla stať, která popisuje, co si sociolog představuje pod pojmem vzdělání: (zkráceno)
 Vzdělání je určitá etiketa, nálepka, závislá na tom, jakou hodnotu daná společnost v konkrétním období vzdělání přisuzuje.
 Vzdělání je systém hodnot a norem, jejichž osvojení spoluvytváří sociální prestiž, životní styl a sociální pozici ve společnosti.
 Vzdělání je řízený proces socializace, vřazování jedince do profese a sociálních skupin.
 Vzdělání je záměrné rozvíjení sebe sama a přeměna schopností aj. v kulturní a sociální kapitál, sloužící k vzestupné mobilitě.
 Vzdělání je výchozím impulsem pro vznik různých typů komunit: žáků, učitelů apod.
 Vzdělání je nátlakový systém atd.