V Pedagogickém slovníku (1998) autoři definují sociální pedagogiku následovně:
V Pedagogickém slovníku (1998) autoři definují sociální pedagogiku následovně: Sociální pedagogika je aplikované odvětví pedagogiky zabývající se výchovným působením na rizikové a sociálně znevýhodněné skupiny mládeže a dospělých. Je rovněž zaměřena na výchovu a pomoc rodinám s problémovými dětmi, na skupiny mládeže ohrožené drogami, na jedince propuštěné z vazby.
Také s touto definicí se lze víceméně ztotožnit. Ve své podstatě koresponduje s německým názvem Sozialpädagogik, ve které má sociální pedagogika své pravděpodobné kořeny. Uvedená definice je dostatečně široká, avšak někteří odborníci u nás usilují o to rozšířit pole sociální pedagogiky ještě nad tento rámec. Zasahují pak do oblastí, které již jsou předmětem pedagogiky či některých pedagogických subdisciplín.
Například na vědecké konferenci Sociální pedagogika jako vědecká a společensky užitná disciplína (Brno, 2000) došli sociální pedagogové v první sekci k závěru, že v nazírání na předmět sociální pedagogiky se do jisté míry pokročilo, opouští se jak krajně zužující, tak krajně liberální náhledy na tuto disciplínu. Sociální pedagogika se v tomto pojetí otevírá všem lidem: běžné populaci, ohrožené populaci i postiženým částem populace, využívá sociálně edukativní formy preventivně primárního, sekundárního i terciálního působení. Ale ať je či bude oblast zájmu sociální pedagogiky jakkoliv široká, lze předpokládat, že se její zájmy nebudou překrývat se zájmy sociologie výchovy, i když – která společenská věda stojí osamocena?
