Čtyři roviny učení v andragogice
4 roviny učení v andragogice, jimiž se zabývá:
1. hledisko makrosociálního vývoje
– význam sociálních, kulturních, politických, ekonomických a technologických struktur a změn ve vzdělávání a učení
– otázky ekonomické a společenské funkce vzdělávání dospělých, vývoj kvalifikační struktury, sociální stratifikace, mechanizmus řešení společenských krizí, např. nezaměstnanost, migrace
2. institucionální a organizační zázemí
– možnosti realizace andragogických cílů v různých organizacích, byrokratizace a profesionalizace
3. hledisko interakcí, didaktiky, metodiky
– analýza procesů organizovaného učení, vztah afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního/organizovaného/ a incidentního /neorganizovaného, samovolného/ učení
4. individuální hledisko
– tvorba identity, možnost plánovat vlastní vzdělávací cestu, vztah k životním problémům atd.
Zaměření andragogických teorií je ovlivněno andragogikou realitou, andragog. záměry a potřebami
– otázky výkonu povolvání /makro-mikroekonomcké úvahy, kvalifikační struktura/, dalšího podnikového vzdělávání, potřeb komerčních zařízení, sociální politiky, aktuálních celospolečenských témat /ekologie, feminismus/
