Řízení instituce

8.4.3 Řízení instituce
Řízení instituce zpřesňuje obraz jejího postavení v celku systému. Typologii mohou zajímat zejména instrumenty tohoto řízení. Dokládají skutečný, nejen deklarovaný význam instituce pro veřejnost. Obvykle sem lze řadit všeobecně platnou legislativu a v závislosti na ní pak legislativu odvozenou podle potřeb zřizovatelů. Tato limitovaná sestava provozních, ekonomických a dalších vnitř¬ních norem slouží ekonomicky činné organizaci, kulturnímu sdružení či provo-zovateli-živnostníkovi (majiteli). Není-li rozpracována, dochází pouze k em¬pirickému (spontánnímu) vedení, které typologie může lišit od řízení andrago-gického typu. Bez příslušných pravidel (norem) řízení setrvává instituce na níz¬ké úrovni výstupů. Vyšší stupně řízení chodu instituce lze klasifikovat podle vnitřních řádů, stálých pravidel a případně též podle jednotlivých rozhodnutí, která se o ně opírají. Po andragogicko-didaktické stránce sem lze řadit andrago-gické dokumenty, vyžádané přípravy učitelů (lektorů) a další doklady, zpřesňu¬jící podmínky kvality edukačního působení s konečným efektem zvyšování jeho účinnosti.
Subjekty řízení mohou rovněž být předmětem zájmu typologie. Ta může roz¬lišovat čtyři odlišné typy institucí no edukaci dospělých, a to podle toho, kým jsou řízeny. Jsou to instituce státní (v nich školské a jiných rezortů), instituce subjektů ekonomicky činných, dále pak instituce jako složky občanských sdru¬ženi a konečně instituce živnostensky provozované. Mohou to být i volná shro¬máždění jako pátý subjekt. Podle toho, který subjekt zřizuje (řídí) instituci, lze usuzovat na charakter jejího andragogicko-didaktického profilu. Ten je limito¬ván úkoly příslušného subjektu řízení.