Vnější kritéria

8.4.2.1 Vnější kritéria
Vnější kritéria typologie se opírají zvláště o postavení instituce v proudu (sys¬tému) edukace dospělých. Můžeme si klást otázku, je-li příslušná instituce trva¬lou nebo jen přechodnou (příležitostnou) jednotkou a vyjadřuje-li svou činností příslušnost k určitému stupni řízení. S tím je spojena i vazba zřizovatele této instituce s ní samotnou. Je-li instituce jako subjekt činností nedílnou součástí zřizovatele, svědčí to o její důležitosti a trvalé potřebě. Volnější závislost (pod¬řízenost) naopak ukazuje, že instituce může fungovat podle okolností s různou kvalitou, kvantitou i frekvencí nabídek pro různé zájemce. Autonomie takové instituce umožňuje vyšší stupeň operativnosti v cílech a jejich realizaci. Je zřej¬mé, že v soudobých podmínkách mohou oba typy fungovat paralelně.
Neméně důležitý je ovšem i stupeň institucionalizace, jímž rozumíme stabili¬zaci (formalizaci) různých druhů didaktických aktivit do věcných (funkčních) celků uvnitř instituce. To si vyžaduje i nárůst pravidel řízení takových uskupe¬ní. Vnější typologická kritéria by nebyla úplná bez zjištění ekonomického pro¬filu instituce. Ten lze rámcově postihnout mírou ekonomické soběstačnosti či závislosti na jiných subjektech, nejenom na zřizovateli. Ekonomicky nezávislá instituce se opírá o zdroje vzniklé vlastními činnostmi, o zdroje sponzorů i o dílčí příjmy z výnosů majetku. Může to být soubor poplatků za činnosti didaktické, za služby pro volný čas, za prodej potřeb i pomůcek, pronájem místností apod. naopak činnost jen příležitostná přináší pouze nepravidelné příjmy a instituce se udržuje v chodu dotacemi. Ekonomický profil se rýsuje zvláště podílem účast¬níků, zřizovatelů a ostatními výnosy (podporami, dotacemi v přímém vztahu k institucionalizaci).