Předmět andragogiky se pokládá za neuzavřenou část jejího věcného profilu

Předmět andragogiky se pokládá za neuzavřenou část jejího věcného profilu. V užším pojetí dominuje priorita vlastní edukace dospělých tváří v tvář. V šir¬ším pojetí však nelze opomíjet v koncepci předmětu andragogiky prioritu vzdě¬lanosti, jejíž základy sice buduje zprvu školství, avšak jen ve výchozích rozmě¬rech věd a jejich aplikací. Teprve v dospělém věku člověka zraje ve struktuře vzdělanosti hodnotový systém, vztahy ke světu, společnosti a přírodě, edukaci samé a narůstá životní zkušenost. Jak víme, je zpětný transfer těchto hodnot do školské pedagogiky a didaktiky mimořádně obtížný. Školská pedagogika jej řeší traktátem popisu a expozicí příkladu. Edukační sledování vzniku a upevnění hodnotového systému je vyhrazeno andragogice, která – žel – se zatím cítí jinak vázána realitou.
Problém vzdělanosti zřejmě vrůstá do kompetence andragogiky, kriticky sle¬dující výsledky školských aktivit. Andragogika si spíše zvykne – na rozdíl od typizovaného hodnocení výsledků dosažených ve škole – průběžně posuzovat výsledky edukace ve vztahu k odlišnostem socio-profesním, věkovým, rodin¬ného původu apod. Filozofické vyjádření vzdělanosti, reprezentující obecnou rovinu problému, nadčasově platné, není srovnatelné s vyjádřením andragogic-kým ve své struktuře. V předmětu andragogiky se zrcadlí její celkový stav. Její podoba odpovídá na dotaz po úrovni tohoto stavu, jeho kvalitě a tempu dalšího rozvoje.
Andragogiku čeká v budoucností dokončení již rodícího se úkolu: Odpově¬dět na otázku „co je to vzdělanost“ a hlouběji propracovat svůj předmět. Pro¬blematika vzdělanosti zastřešuje předmět andragogiky. Vzdělanost je proces, je vstupem do civilizace i vystoupení z ní. Je přičinou i následkem, je předpo¬kladem i výsledkem edukace. Prostřednictvím analýzy vzdělanosti se stává an-dragogika sestrou filozofie. Avšak – co je to vzdělanost a její problematika? Odkud a kam až sahá?