Definice skrytého kurikula

Definice skrytého kurikula
K vysvětlení pojmu skryté kurikulum či tajný učební plán nám napomůže následující pracovní definice: skryté kurikulum jsou všechny další věci, které je možné se ve škole naučit navíc k těm, které jsou obsahem osnov oficiálních. Velmi lapidárně, ale ne zcela výstižně: skryté kurikulum zahrnuje vše, čemu je možné se ve škole naučit, ale nejen prostřednictvím “učitelů”.
Definic skrytého kurikula je více, jejich podstata je však shodná. Jarvis (1990) definuje skryté kurikulum jako normy a postoje, které se žáci naučí uvnitř edukační instituce, ale které nejsou výslovně uváděny mezi vymezenými cíli dané instituce.
Průcha (1997) označuje za skryté kurikulum vše, co se žák ve škole naučí (od učitelů, spolužáků aj.), aniž by to bylo plánováno ve formálním, oficiálním kurikulu.
Uvádí, že toto skryté kurikulum může mít dvě tváře:
 pozitivní obsah (děti se v průběhu školní docházky naučí spolupracovat se svými vrstevníky, naučí se komunikovat podle nepsaných pravidel sociální komunikace, naučí se dodržovat hygienické návyky apod.),
 negativní obsah (děti se naučí ve škole opisovat a napovídat …).

Samozřejmě, že skryté kurikulum je součástí výuky jednotlivých učebních předmětů – např. to, jaké požadavky kladou učitelé na své žáky, ovlivňuje – často negativně – jejich učební strategie a učební styl (preference povrchového stylu aj).