Co je a co není sebevzdělávání

Co je a co není sebevzdělávání. Může být dále nastolena otázka, co ještě nemůže a co již může být obsahem sebevzdělávání. Všeobecně lze říci, že ob¬sahem sebevzdělávání může být realita, nikoliv jakákoliv, ale jen ta, která je ji vlastním způsobem formalizována. Myšlenka tedy může být obsahem sebevzdě¬lávání, je-li v podobě mluveného slova či písma, výtvor přírody či techniky pak v patřičné reálii, jíž možno běžně pozorovat. Zřejmě bychom hledali velmi t재ko doklady pro tvrzení, že obsahem sebevzdělávání může být realita, která ob-sahujeprvky nevědomí- například emoce. Sebevzdělávající se jedinec si osvojí umělecké dílo zprvu racionálně v jeho materiální podstatě. Emocionální proží¬vání je pak výsledkem předchozího intencionálního a plně racionálního proce¬su. Podobně si lze osvojit problematiku davové psychózy obvyklými racionál¬ními postupy (četbou odborného pojednání) avšak sám stav mysli, tvořící se v průběhu davových aktivit již si sebevzdělávající se jedinec neosvojí.
Nicméně však předmětem osvojení může být senzomotorická činnost, při¬čemž sebevzdělávající se jedinec sám svou abstraktně logickou činností dospě¬je k zobecnění významu i důsledků této činnosti a jejímu dalšímu opakování v případě potřeby.
Sebevzdělávací obsah však není vymezen pouze formálně nebo pouze tako¬vým způsobem, který je dán nějakým materiálním projevem. Sebevzdělávací obsah je vymezen – a v tom tkví specifikum sebevzdělávání dospělých – stup¬něm rozvoje osobnosti, každého jednotlivého individua, celou jeho životni, pra¬covní i studijní zkušeností. Odpověď na otázku o tom, co je to sebevzdělávací obsah tedy bude dvojí – co je sebevzdělávacím obsahem všeobecně a co zvlášť.