Jak uvádějí Potsman a Weingartner (1971) ve své práci

Jak uvádějí Potsman a Weingartner (1971) ve své práci, tak mezi velmi pravděpodobné zprávy, které se žáci dozvídají prostřednictvím skrytých osnov může patřit, že:
 pasivní přijímání je žádanější reakcí než aktivní a konstruktivní kritika;
 objevování nového není v možnostech studentů, koneckonců to není ani v jejich kompetenci;
 cílem vzdělávání je sbírání a memorování nesouvisejících faktů;
 je nutné důvěřovat hlasu autority a cenit si ho výše než vlastní úsudek;
 vždy lze najít jedinou a jednoznačnou správnou odpověď;
 jazyk není dějepis, dějepis není fyzika, věda není umění…;
 tělesná a výtvarná výchova jsou méně významné předměty. Aj.
Mezi další zprávy, které žákům skryté osnovy sdělují by mohlo patřit, že:
 soupeření je důležitější než spolupráce;
 pomoc druhým je méně důležitá než sebeprosazení;
 psaní a čtení je důležitější než mluvení a myšlení;
 muži jsou důležitější než ženy.
Pojmy “tajný plán výuky” a “skryté kurikulum” v sobě skrývají určitá úskalí. Kurikulum nebo plán výuky lze definovat různě, podle toho, na co se klade důraz:
 oficiální rozvrh, osnovy – plánované a řízené aktivity školy;
 kurikulum – osnovy a vše, co je organizováno učiteli, vyučovací i mimovyučovací aktivity.
Slovo „tajné” a „skryté” může vyvolat otázky, např.: Je toto kurikulum skryté záměrně? Je tedy určeno k manipulaci a přesvědčování? Je skryto našemu zraku, protože si ho nikdo nevšímá, nebo se na něj zapomnělo či zapomíná záměrně?
Můžeme ještě zmínit jeden pokus, jak uchopit tento problém. Jackson (1968) užívá termínu skryté kurikulum pro tři oficiální R, které si musí žáci osvojit kvůli pohodlnému „přežití” ve škole a školní třídě: • Rules (pravidla);
• Routines (pravidelné postupy);
• Regulations (nařízení, předpisy).
Žáci se mimo jiné učí, jak se vypořádat s prodlevami (čekání na chodbách, v jídelně, na vyučování atd.), omezeními (zákazy mluvení mezi sebou, zákaz pohybu po třídě během vyučování atd.), pauzami (zvonek uprostřed rozdělané práce, učitel odvolán uprostřed výuky atd.). Následkem je, že žáci si musí zvolit strategie pro přežití, jako jsou rezignace, přetvářka (tj. předstíraná aktivita a zájem) a nebo poněkud příznivější trpělivost.
Ze skrytých osnov můžeme také vyčíst jeden jev – nudu. Žák se musí učit snášet nudu, učí se číst a nudí se, učí se psát a nudí se, učí se aritmetiku a nudí se, studenti pedagogické fakulty se učí pedagogiku a nudí se, až jsou nakonec schopni vydržet i tu nejnudnější práci. Třeba s porozuměním přečíst a naučit se tuto kapitolu skript.