TVOŘIVOST

TVOŘIVOST

1) Jaký je vztah tvořivosti a inteligence?

Tvořivost – kreativita (creo=tvořím) se vymezuje jako taková činnost jejímž výsledkem je něco nového, většinou se tím míní něco nového z hlediska společnosti, ale může to být něco nového z hlediska jedince.Student může samostatně dojít k poznatku, který je již znám, ale pro něho je to něco nového. Takovéto poznatky pomáhají rozvíjet jeho tvořivost.
Tvořivost se uplatňuje v situacích, kdy je možno hledat více správných řešení, tvořivá řešení jsou nejen správná, vzhledem k okolnostem, ale i neobvyklá, původní.
Je to duševní schopnost, která jen částečně souvisí s inteligencí, přesahuje tradiční chápání pojmu inteligence, nelze zjistit běžnými testy inteligence.
„Tvořivost znamená soubor vlastností osobnosti, které jsou předpokladem pro tvůrčí činnost, popřípadě pro tvůrčí řešení problémů… Tvořivost v sobě zahrnuje schopnosti včetně intelektových, ale nevyčerpává se jimi, není to totéž co inteligence. U tvořivých jedinců jsou důležité jejich motivy a rysy osobnosti“

2) Rozdíl mezi konvergentním a divergentním myšlením.

Tyto dva pojmy patří do vlastností tvořivosti F.P. Guilford na základě rozsáhlého výzkumu vytvořil trojrozměrný model intelektu. Mezi způsoby jak jsou informace zpracovávány rozlišuje mimo paměti, rozpoznávání nových informací i konvergentní a divergentní myšlení.
Konvergentní myšlení představuje vyvíjení logických závěrů jediným možným postupem třeba na principu dedukcí
Divergentní myšlení představuje tvoření informací z informace původní, klade se důraz na novost, množství a význam těchto alternativ.
Psychometricky stanovil tyto vlastnosti divergentního myšlení-tvořivosti:
 plynulost
 pružnost
 propracování
 původnost
 citlivost
 redefinice

Tyto vlastnosti souvisí s tím co je požadováno po tvořivé osobnosti.