Činitel působící zátěž je stresor. Odpovědí organismu je stresová reakce

Činitel působící zátěž je stresor. Odpovědí organismu je stresová reakce.

Rozlišujeme:
 eustres – normální aktivující stres, který nás motivuje k tvořivým změnám aktuálně nevyhovujících vnějších i vnitřních podmínek a po kterém zavládne nová vyváženost, homeostáza,
 distres – negativní stres
Oba typy stresu jsou stejné svou chemickou povahou, ale liší se tím, jak na ně reagujeme. U eustresu zažíváme příjemné napětí a po něm radost z dosažení cíle, u distresu začneme ztrácet pocit jistoty. Cítíme přetížení, zoufalství, bezmoc a ztrátu.

Stres je nutný a prospěšný, pomáhá naší adaptaci, jde jen o to, aby nepřekročil jisté meze.

Stresová reakce:
 je charakterizována excitací nervové soustavy, mající za úkol vzbouřit celý organismus a zmobilizovat všechny síly a rezervy k obraně

Probíhá ve třech fázích:
• poplachová – pohotovostní, nastává při náhlém narušení životních podmínek nejrůznějšího druhu. Jestliže v této fázi stresor ustoupí, odezní i stresová reakce, fáze pohotovostní přechází do fáze zotavovací. Když účinek stresoru přetrvává následuje:
• vyrovnávací – fáze rezistence, odolnosti. Původní poplachová reakce se zklidňuje, snižuje, organismus si na stresující faktor zvyká (otužuje se) Pokud však stresující činitel působí příliš dlouho, nebo je příliš silný, následuje
• konečná fáze – charakterizována celkovým vyčerpáním a selháním adaptačních obranných schopností organismu. Znamená vážné ohrožení organismu.