činitelé výchovy
činitelé výchovy
jedním z klíčových problémů pedagogiky je poznání vztahů mezi činiteli výchovně vzdělávacího procesu. Jde o vztah učitele, žáka a výchovných prostředků, který lze abstrahovat z každé reálné výchovně vzdělávací instituce či nalézt v každém abstraktním modelu výchovně vzdělávacího procesu, pokud ho ke studiu vytvoříme. Učitel je subjektem vyučovacího procesu, žák je objektem a prostředky slouží nebo přispívají ke vzniku a existenci jejich vzájemné interakce.
1) Pedagog
2) Žák
3) edukační prostředky
prostředky výchovy
jako činitele výchovně vzdělávacího procesu zásadně rozdělujeme na materiální a nemateriální. Definice ped. prostředků v nejširším pojetí zahrnuje všechny skutečnosti, kterými se pomáhá uskutečňovat výchovný cíl. Podle tohoto pojetí mohou být za výchovné prostředky považovány např. i záměrné nebo nezáměrné vytvoření podmínky výchovy. Jiné pojetí, rozsahově mnohem užší, zahrnuje do tohoto pojmu pouze některé z těchto prvků, a to ty, které mají povahu metodickou (metody, formy) a materiálně technickou (pomůcky a didaktická technika); prostředky – intencionální, funkcionální, nejvýznamnější intencionální prostředek – vyučování.
