Dramatická výchova ve školní a mimoškolní činnosti a edukativní význam hry a zážitku

9. Dramatická výchova ve školní a mimoškolní činnosti a edukativní význam hry a zážitku
Pojmy: dramatická výchova, cíle dramatické výchovy, tvořivost, hra v dramatické výchově, simulace, alterace, charakterizace, empatie

Dramatická výchova – pedagogická disciplína, která v procesu učení klade důraz na jednání a aktivitu, využívá přímého prožitku a vlastní zkušenosti v jednání, úzce souvisí s dramatickým uměním, neboť využívá jeho prostředků a postupů k splnění svých cílů, tzn. vychovat člověka tvořivého, vnímavého, citlivého, emfatického, schopného kontaktu a slovní i mimoslovní komunikace, člověka, který se umí orientovat v běžných i méně běžných životních situacích a mezilidských vztazích , který se umí rozhodovat a jednat svobodně a zároveň zodpovědně

Cíle dramatické výchovy – cílem je především to, aby bylo dítě schopno:
– orientovat se v sobě,
– vnímat skutečnost kolem sebe a porozumět jí,
– tvořivě řešit problémy,
– aktivně a odpovědně používat získané poznatky a dovednosti,
– jasně a zřetelně formulovat své myšlenky a beze strachu je prezentovat,
– respektovat názory druhých,
– soucítit s druhými lidmi,
– spolupracovat na společném díle, dovést dílo až do konce a nést za něj odpovědnost

Dramatická hra – námětová hra založená na mezilidském kontaktu a komunikaci, na setkání různých lidských jedinců v situacích, osob, které na sebe vzájemně působí, řeší střetávání svých postojů a potřeb, přání a směřování, a vytvářejí tak děje.

Hra v situaci – žáci jednají v navozené situaci buď sami za sebe, využívá se tu simulace, nebo v roli jiného. Často situace, se kterými se setkávají v běžném životě. Jde tedy o -hledat optimální řešení, koordinovat chybná rozhodnutí bez strachu z možných následků.

Alternace – žáci přebírají určitou sociální roly a na základě svých zkušeností se snaží vytvořit nejtypičtější chování dané postavy.
Charakterizace – Žáci přebírají cizí sociální roli s určitými charakterovými rysy, názory, problémy. Velmi důležité je vnitřní porozumění a vcítění se do dané postavy.
Simulace – napodobování dějů, procesů, chování.
Empatie – vcítění se do prožitků druhého.