Reakce na frustraci
Reakce na frustraci hodnotí společnost jako:
a) normální vyrovnání se s zátěží (adaptace) – neúspěch v matematice kompenzuji úspěchem v dějepise
b) patologickou reakcí (maladaptace) – životní neúspěch ,,zvládám“ pomocí drog
Deprivace (strádání) – hlavně u dětí:
• senzomotorická – omezení pohybu, monotónnost prostředí, chybí barvy budící pozornost
• činnostní – chybí podněty motivující k činnosti
• citová – neuspokojení potřeby vřelých citových vztahů – dlouhodobý pobyt v nemocnici, veřejné výchovné instituce, citově chladná matka
– deprivační syndrom:
a) pasivní dítě apatické, opožděné
b) aktivní dítě vlezlé, hlučné, agresivní
– kresby
Sebepojetí
– je souborem postojů jedince k sobě, má tyto složky:
1. poznávací (sebepoznávací)
2. emočně hodnotící (sebehodnocení)
3. volní (seberealizace)
– pozn. sebepoznání = introspekce
Postoj jedince k sobě samému:
• reálné já – jak vidí jedinec sám sebe v přítomné době – Jaký jsem, co umím
• zrcadlové já – vyjadřuje názory jedince, na to, jak ho vidí jeho sociální okolí
• ideální já – tzn. Přání – jaký by chtěl jedinec být, kým by se chtěl stát
– utváření sebepojetí probíhá od raného dětství v kontaktu s ostatními jedinci, v činnostech
