Rozdíly mezi vzdělávacím a sebevzdělávacim obsahem

Rozdíly mezi vzdělávacím a sebevzdělávacim obsahem. Rozdíly mezi vzdělá¬vacím a sebevzdělávacim obsahem spočívají zejména ve vztahu tohoto obsahu k cíli, v návaznosti k jiným obsahům, ve volním aktu výběru, i v podmínkách strukturace obsahů. Tak vzdělávací obsah, (vznikající často jako učivo) objek¬tivně mimo jedince, lépe koreluje se vzdělávacím cílem, rovněž objektivně zpra¬covávaným, avšak subjektivně internalizovaným. Naproti tomu sebevzdělávací obsah má volnější vztahy k cíli, který mohl vzniknout nejen objektivně, ale i subjektivně. Návaznost vzdělávacích obsahů k jiným vzdělávacím obsahům se opírá v různé míře o objektivní hierarchii souboru poznatků. Naproti tomu návaznost sebevzdělávacích obsahů se od této hierarchie může vzdalovat pod vlivem životní zkušenosti i životních podmínek. Příkladem takové subjektivně vzniklé návaznosti obsahů může být např. hra na kytaru, jazyk anglický aj., což spolu předmětně nesouvisí.
Volba vzdělávacích obsahů má zcela jiný charakter než volba obsahů sebe¬vzdělávacích. Člověk může volit vzdělávací obsahy podle připravené nabídky, tedy ve větších celcích. Naproti tomu sebevzdělávací obsahy může volit a tvořit v malých, podle jeho představ izolovaných souborech, které mají různou míru obecnosti i různý tématický rozptyl. Do koncepce tohoto problému vstupuje strukturace poznání.
Pokud jde o sebevzdělávací obsahy jako o pomyslný celek, bývají pokládány za záležitost, existující mimo školu. Takový přístup je však jednostranný. Sebe¬vzdělávací obsahy mohou být vytvářeny nejen subjektivně, ale také objektivně. Nejsou vytvářeny jen v dospělém věku, ale i v době mládí, nejen mimo školu, ale i ve škole. Jejich kombinace tvoří unikátní náplň myšlení. Podle sociálně ekonomických a kulturních podmínek, v nichž se individuum nachází, mohou být sebevzdělávací obsahy z různých zdrojů relativně samostatné, paralelní či následné v různém poměru a různých rovinách. Zde vystupuje do popředí mo¬tiv i vztah k problému, k objektivní realitě. V praxi se však předpokládá, že hlavní akční pole sebevzdělávání je v produktivním věku mimo školu. Do jaké míry se tento předpoklad může obrážet v charakteristice sebevzdělávacího obsahu je záležitostí dalších analýz.
Vidíme, že vztahy mezi sebevzdělávacím cílem a obsahem jsou různorodé. Nejen, že sebevzdělávací cíl může motivovat tvorbu příslušeného obsahu, ale i naopak – sám obsah může ovlivnit tvorbu a vytýčení dalšího sebevzdělávací¬ho cíle. V souvislosti s tím narážíme na tzv. „ zajímavost“ obsahu. Taje založe¬na na vztazích poznávajícího subjektu k poznávanému objektu, je relativní. Lze ji vysvětlit lépe psychologicky než andragogicky. nelze však jednoznačně říci, co je to zajímavost. Je to neúplná představa v mysli individua, která žádá dopl¬nění? Je to konflikt postojů, žádající řešení? Je „zajímavost“ kategorií, nebo je platná jen individuálně? Spadá do sféry kognitivní nebo naopak z ní vybočuje a vzbuzuje zvědavost? Je to prvek, který doplňuje individuální hierarchii po¬znatků, emocí, tendencí k činu, nebo prvek destrukční, který ji rozrušuje? Je to jev v souladu s životní, pracovní, studijní empirií, nebo jev, narušující tento soulad?