Sebevzdělávacím obsahem může být nejrůznější problém

Sebevzdělávacím obsahem může být nejrůznější problém, jenž zastihne indi¬viduum v době konfliktu s okolním světem a stane se rázem aktuální. Sebevzdě¬lávacím obsahem se však může stát ipahodnota, pověra, falešné vědomí, sou¬bor poznatků, vnucený za předem organizovaných podmínek.
Objektivní soud o takovémto obsahu může být negativní – individuum např. nepotřebuje vyznat se v kvalitě různých typů motorových vozidel (mimo svou profesi), aby bylo plnohodnotným členem společnosti. Nicméně sebevzděláva¬cí obsah může nabýt i takovýchto podob. A nejen to – individuum může věno¬vat mnoho píle a času, aby si osvojilo módní prvky životního slohu, sexuální obyčeje, atraktivní způsoby chování apod. právě tak jako celospolečensky vý¬znamné vědomosti a dovednosti, tvořící pozitivní přínos lidské společnosti a její kultuře. Je zřejmé, že společensky žádoucí, eticky pozitivní sebevzdělávací obsah nelze individuu přímo vnutit. Nelze propadnout učitelskému idealismu – před¬pokladu, že si individuum osvojí na základě vlastního rozhodnutí jen to, co my sami uznáme za vhodné.
Hierarchie sebevzdělávacích obsahů se ukazuje mimořádně složitá, daleko složitější, než hierarchie obsahů vzdělávacích, objektivně vytvořených andra-gogem, který má současně možnost tvorby stimulačních podmínek, v nichž se tčchto obsah preferuje před obsahy jinými. Spojuje-li se již vzdělávací obsah se vzděláváním mládeže, tedy s institucionální edukací, nutno sebevzdělávací ob¬sah uvádět i do souvislostí s výchovou a vzděláváním funkcionálním, prostou intencí. Individuum samo rozlišuje mezi tezauraci a konzumem, a topodvlivem . i vat nich podmínek, v nichž se nalézá.
Sebevzdělávací obsahy jsou také velmi pestře strukturovány. Jde tu nejen 0 objektivně danou hierarchii, které se individuum zmocní pod vlivem odborné literatury či edukace, ale i o lineární, nevědecká spojeni, (krátká spojení), která wniknou jednak za nedostatku intencionálního působení na individuum ponejvíce živelně, jednak na základě nekvalifikované volby individua. Míra obec¬nosti i ve zvolených sebevzdělávacích programech je značně pohyblivá. Kdy¬koliv individuum vkročí do slepé uličky subjektivismu – a ono do ní vkročí velmi snadno a velmi často – (postrádá-li intenci) – narazí na možnost směřová¬ní různých rovin obecnosti. Individuum snadno směšuje např. politické závěry se závěry vědeckými, stejnou váhu přikládá výroku osobnosti různě motivova¬né a objektivnímu úsudku vědce, případně zavrhuje obě možnosti pod vlivem pahodnoty. Praktické přístupy se v tvorbě sebevzdělávacích obsahů prolínají s teoretickými – nesprávně vedené individuum přistoupí nejprve k nácviku prs-tokladů kytarových hmatů a teprve potom pracně shledává příčiny té či oné varianty, spočívající ovšem v nauce o harmonii.