Kvality IMAGINATIVNĚ-EMOTIVNÍCH funkcí v DOSPÍVÁNÍ

9. Kvality IMAGINATIVNĚ-EMOTIVNÍCH funkcí v DOSPÍVÁNÍ (emoce, hodnoty, charakter, Jáství a jeho složky, vývojové úkoly, volní procesy, plánovitost)
EMOCE (city) přes svoji “záhadnost a neuchopitelnost” rozšiřují od počátku dospívání dále svůj rejstřík i jemnost podnětů a prožitků. Charakteristická labilita nálad, popř. i podíl negativistických projevů, díky postupnému vyhraňování a stabilizaci cílů i hodnot postupně přechází k vyšší integrovanosti a ovládanějšímu projevu. Pro svoji nezkušenost a impulzivitu však pubescenti často ještě zaujímají extrémní stanoviska v ostře protikladných kategoriích s často nepřiměřenými nároky. Dospívající bývají velmi citliví na neshody mezi slovy a činy („co má být“ a „co je“ atp.). Svou roli v tom hraje také společenská realita, která při své složitosti není prosta rozporů. Pociťované neshody nutí k intenzivnějšímu vyjasňování situace a hledání příléhavějších kritérií hodnocení sebe i jiných.. Postupně se tak dospívající odklánějí od zjednodušených a strnule schematických východisek a formují si kultivovanější a pružnější osobní východiska sebeřízení. Dospívající bývají již schopni mnohé kategorie a jevy správně verbálně vymezit, sama rozumová úroveň však nijak nezaručuje přiměřenost prožitků i jednání. Kulturní zájmy napomáhají k žádoucí vyváženosti rozumových a citových stránek osobnosti. Převaha racionality by omezila citlivost k podnětům umělecké komunikace a rozvoji společenského citu. Adolescence je obdobím intenzivního ujasňování a uvědomování si vlastní struktury hodnot – jako obecnějších aspektů osobně přítažlivých cílů i zájmů (“cílem” je např. sportovat /”co”/, “hodnotou” je upevňování zdraví /”proč”/). Reálné usilování a konání by tedy již mělo být v souladu s celkovou orientací osobnosti, jejím zformovaným a stabilizovaným hodnotovým vědomím. Charakter – jako vnější výraz dosažené úrovně mravního vědomí, pak spoluurčuje i volbu cest a prostředků k dosahování cílů.
V závislosti na kvalitě a šíři zájmů a úsilí o autokultivaci je rozvíjena citlivost emotivity, usměrňovány formy abreakce a propracovávány nejvyšších integrační útvary osobnosti (vzdělanost, moudrost, charakter). Teprve dospělá a integrovaná osobnost s nadhledem a životní moudrosti, je schopna „jednat s ohledem na sociální důsledky svého projevu pro sebe i pro druhé“. Přijaté mravní principy se odráží v individuální síle „svědomí“.
JÁSTVÍ představuje strukturu a organizaci složek Já, je to komplexní útvar, zahrnující aspekt 1) poznávací, 2) emocionální i 3) snahový. Funkce všech složek Já vykazují v průběhu dospívání těsnou souvislost a dynamickou zpětnou vazbu sloužící vzájemné vyváženosti a harmonizaci. Zralé Jáství pak určuje soulad „kognitivně-afektivní konzistence“ a tím i akceschopnost a celkovou vnitřní vyrovnanost osobnosti.