POZORNOST pubescentů se zpravidla zhoršuje

POZORNOST pubescentů se zpravidla zhoršuje vlivem oslabení hormonálními změnami, nevyhraněností zájmů a subjektivním suicentrizmem. Zato adolescenti jsou již schopni vést svoji pozoznost „pochopenou objektivní významností“. PAMĚŤ pubescentů vykazuje někdy až jistý návrat k překonané “mechanické paměti”, opomíjející vědomosti a snahu o chápání souvislostí a vztahů. Zato adolescenti již plně využívají dosaženou úroveň myšlení, při vštěpování postupují logicky na základě vlastního porozumění a aktivně přiřazují nové informace do systému tak, že dochází k žádoucímu vytváření “kognitivní mapy” oboru.
MYŠLENÍ dosáhlo díky abstrakci stadia formálních operací, je tedy již schopno operovat pomocí znaků se vztahy bez vazby na konkrétní jevy. U pubescentů ale dosud převládá myšlení školsky konvergentní, algoritmicky pasivní atp. Zatímco u adolescentů je již evidentní převaha divergentního zvažování více možných alternativ, posuzování jejich „pravděpodobnosti“ atp. Každé řešení problémů vykazuje jednotný postup: rozbor-plán-provedení.kontrola (postřeh – orietnace – formování hypotéz – ověřování). ABSTRAKCE (tvoření kategorií na základě podstatných shod ) je základem tvorby „vědeckých kategorií“ a umožňuje další hierarchizaci pojmů. Rozšiřuje realizaci úvah o jevech a vztazích bez názorného podkladu, zároveň však také redukuje bohatost a tím i „účinnost“ podnětů senzorického pole. Pojmy se jeví obsažnější, avšak řeč není zcela přiměřená popisu totální reality a tak dochází u dospívajících k projevům “verbalizmu” (ireálnému mudrování s „abstraktními kategoriemi“ ) /Maslow:“Nejzazším cílem abstrakce a analytického myšlení je největší možná simplifikace typu formule, diagramu a schematu. To, co obvykle nazýváme poznáním – tedy abstraktní a verbální formulace – často způsobuje, že zůstáváme téměř slepí vůči těm částem reality, které nejsou touto abstrakcí pokryty.“/
TVOŘIVOST má zpravidla fáze: přípravnou – inkubační – intuitivní – hodnocení. Maslow uvádíí, že „V tvořivosti má nesporný význam zdravá iracionalita“. Pubescent má sice ještě svěží vnímavost, avšak zároveň i nezkušenost, zbrklost, vzdání se před překážkou a neplánovitost postupu. Vedle toho adolescent vládne již vyšší uvážlivostí, odpovědností, vytrvalostí, zkušenostmi i odborností. Inteligence sama není dostatečnou zárukou tvořivosti, tou je teprve soubor schopností a vlastností tvůrčí osobnosti: senzitivita – rozpoznání problému i v nepřehledné situaci, restrukturace – schopnost redefinovat problém a přeuspořádat data, fluence – uvolnění toku nápadů, flexibilita – pružnost reagování na změny, originalita – nalezení souvislostí i mezi významově vzdálenými strukturami, elaborace – propracovanost realizace, vizualizace – imaginativní operace. Kreativní osobnosti se necítí dobře v zajetí společnských konvencí, vykazují určitou neformální volnost.