16. Rozdíl mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem

16. Rozdíl mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem

Míra složitosti sociálních a sociálně psychických jevů a obtíže spojené s jejich poznáním jsou významné faktory, které určují, za bude realizován výzkum kvalitativní nebo kvantitativní.
Určení je však nepřímé, záleží především na cíli výzkumu.

Kvantitativní výzkum

– zpravidla se s ním spojuje obecná představa sociologického a sociálně psychologického výzkumu.
– lze realizovat tehdy, jde–li o jevy relativně jednoduché (nejsou skryty smyslovému poznávání, mají jednoznačný výraz, je možné se jich zmocnit prostřednictvím používaných nástrojů zjištění hromadných dat) a o určité míry poznané.
– je tedy možné odhadnout,jak je definovaný jev stabilní a jakou platnost mají výroky o něm vyslovené.
– nesleduje se, zda jev existuje, co obsahuje, jaká je jeho struktura, jaké má vlastnosti a jaké jsou faktory, které s ním souvisejí

je zaměřen na :
a) rozsah výskytu, zastoupení – rozumí se tím četnost nebo okruh sociálních subjektů, u kterých se vyskytuje, nebo oblast, ve které se vyskytuje
b) frekvence – projev složek jevu v čase, např. opakování jeho výskytu, opakovaný výkon činnosti
c) intenzita – jako mohutnost nebo síla jednotlivých složek sociálního nebo sociálně psychologického jevu

Tyto charakteristiky se převádějí do souboru stabilních ukazatelů, které jsou zjišťovány na velkých souborech jednotek (lidských jedinců).

Kvalitativní výzkum

– je, pokud jde o jeho zaměření, doplňkem výzkumu kvantitativního (né ve smyslu podřízené části).
– jeho úkolem je odhalovat neznámé skutečnosti o sociálních a sociálně psychických jevech, odhalovat jejich obsah, a to především
– existenci jevů a jejich strukturu
– jejich vlastnosti a funkce
– faktory, které jevy ovlivňují a nebo s nimi souvisejí

– orientuje se na pochopení smyslu jednajících sociálních subjektů
– více odhaluje reálné souvislosti mezi jevy jako faktické závislosti, a to, pokud možno v jejich úplnosti
– cílem není změření jednotlivých parametrů stanovených ukazatelů, ale vyjádření adekvátního popisu nebo logické konstrukce celku jevu
– novost, proměnlivost, individuální specifičnost těchto jevů způsobují, že standardizace postupů zkoumání není možná

Okruhy metod a technik kvalitativního a kvantitativního výzkumu není možné přesně rozlišit, protože mnohé se, po případné lehké modifikaci, využívají jak jednom, tak v druhém typu výzkumu.

Kvalitativní a kvantitativní výzkum je také možno chápat jako dvě etapy empirického výzkumu.
V první etapě, kdy je nutné rozrýt sledovaný problém, má výzkum kvalitativní charakter.
Poté, po dostatečném popisu problému, je možné měřit jeho jednotlivé stránky a výzkum nabývá charakteru kvantitativního.