Socializace
– celoživotní proces zespolečenštění, proces osvojení jazyka, lids.forem, norem chování, hodnot, mezilids.vztahů
– čl. (dítě) si osvojuje způsobilosti: určitý systém KULTURNÍCH NÁVYKŮ = sebeobsluha, hygiena, zákl.slušného chování atd., ZVLÁDNUTÍ ŘEČI = umožňuje dokonalejší komunikaci se sociálním okolím, vývoj myšlení atd., ORIENTACI V SYSTÉMU HODNOT = rozlišení pravdy, lži, krásy, ošklivosti, spravedlnosti, nespravedlnosti atd., ORIENTACI V SOC.ROLÍCH a NORMÁCH společ.života v dané kultuře, tj.osvojení si urč.pravidel chování v různých situacích.
ZÁKLADNÍ ČINITELÉ SOCIALIZACE
– rodina (primární socializace prostřednictvím výchovy)
– parta vrstevníků
– prostředky hromadné komunikace (TV,rozhlas, tisk, diskotéky, kluby, přednášky atd.)
Dědičnost
– genetické dispozice představují informace, na nichž závisí ZRÁNÍ, tj.vytvoření předpokladů pro rozvoj určitých psych.vlastností. Jejich souhrn označován jako GENOTYP.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Socializace b)
11. ČLOVĚK JAKO SOCIÁLNÍ BYTOST, VÝVOJOVÉ ETAPY LIDSKÉHO ŽIVOTA
SOCIALIZACE, SOCIÁL. UČENÍ A SOCIALIZAČNÍ ČINITELÉ
5.4.1 Sociální interakce
5.4.1 Sociální poznávání
Chyby v procesu sociálního poznání
CHYBY V PROCESU SOCIÁLNÍHO POZNÁVÁNÍ – NORMA A DEVIACE a)
CHYBY V PROCESU SOCIÁLNÍHO POZNÁVÁNÍ – NORMA A DEVIACE b)
Články na hledaný výraz „Člověk v sociálních vztazích“ naleznete na bezuceni.cz
