Jednotlivé metodické úrovně nelze navzájem zaměňovat

Jednotlivé metodické úrovně nelze navzájem zaměňovat. V těchto místech se kompetence andragogiky vztahují k filozofii výchovy. To se týká např. koncep¬cí poznávání světa a převodu získaných poznatků do podoby didaktického pro¬gramu, resp. řízení změn světa a řízení změn osobnosti. Týká se to však také specifika konstrukce obsahů edukace dospělých a specifika příslušné metodic¬ké báze. V souvislosti s tím se prolínají filozofické přístupy s andragogickými. Filozofické bývají pokládány za teoretické (koncepční), andragogické pak za praktické (realizační). Teoretické metody se strukturálně spojují s (exponova¬ným) obsahem edukace, praktické jsou k němu vázány pouze lineárními (in¬strukčními) vazbami. Metody edukace jsou faktory procesuálními, nikoliv po¬pisnými. Každý, kdo metodu předem instaluje (koncipuje) má znát funkce její¬ho subjektu (uživatele), dále objektu (adresáta) a nástroje k jejímu použití. Metody mají své základní myšlenkové postupy, které lze najít v různých učebécich. Na otázku, zda a jak jsou užité metody efektivní, zda a jak podporují • ení nebo učení se, kterou složku osobnosti ovlivňují, odpovídá již psycholo-i Pro uplatnění potřebných metod nutno volit přiměřené myšlenkové postupy podle Řeháka, 1974). Mezní problémy pracovních a edukačních metod přináší iuluigogická systémová analýza, vstupující do andragogických teorií s před-luvou inovačního spektra (účinků edukace) s využitím různých metod (Tůma, l)K7). Frekventované metody jsou dány sestavou myšlenkových postupů:
Přehled metod a myšlenkových postupů

Metoda Myšlenkový postup
empirická odvozuje své postupy ze zkušenosti (empirie) jako základu poznání
logicko-analytická umožňuje zkoumání předmětu pomocí rozložení na jednotlivé prvky a pak vytyčuje podstatné znaky
syntetická sjednocováním jednotlivostí směřuje k obecnému
– induktivní vychází v obecných závěrech z jednotlivých (dílčích) skutečností
– deduktivní vyvozuje dílčí závěry z všeobecného na zá kládě pravidel
– genetická dospívá k závěrům na základě zkoumání počá¬tečních a vývojových jevů
– deskriptivní snaží se vystihnout podstatné zákonitosti určitého jevu přesným popisem vývoje dané skutečnosti
– experimentální sleduje dané procesy v předem připravených podmínkách postupnými zkouškami
Poznámky:
1. Uvedené myšlenkové postupy se v edukaci používají zejména při tvorbě
obsahu edukace.
2. Vybrané postupy slouží též při řešení zadaných úkolů.
3. Uplatňování vhodně volených metod zvyšuje účinnost sebevzdělávání.
Myšlenkové postupy shora uvedené (a další známé) se využívají v různých způsobech klasifikace. Tak např. německý vědec J. Grau uvádí (v citaci J. Kotás-ka, 1965) metody sdělování, zpracování, spolupráce a seberozvoje. Sama klasi¬fikace metod v této podobě již naznačuje vztahy metod a činností. Myšlenkové postupy (operace) se uplatňují v praktických edukačních metodách, tříděných podle didaktických fází edukačního procesu.