Antropologický obrat

-klasické období, sofisté, Socrates

– antropologický obrat = již není pozorován subjektem objekt (příroda), ale pozornost se obrací na člověka
Klasické období antické filozofie
(po řeckoperských válkách ½ 5. století př.n.l. – 332 př.n.l. smrt Aristotela)
– do Athén přinesl filozofii Anaxágoras
– Athény – ekonomicky vzrostly, dařilo se umění, vědě…
– Nový politický systém – přímá demokracie – všichni plnoprávní občané (kromě žen, otroků, přistěhovalců..) se zúčastňují lidového sněmu.
– Muž – musí býti dobrým řečníkem, rétorikem, měl by znát historii a zákony
– musí být hodně vzdělaný, aby mohl vyhrávat spory
– vzniká skupina Sofisté – sofoi = mudrc
– vyučovali rétoriku atd..
– vyučovali za peníze, což se Athéňanům moc nelíbilo..
– sofisté učily, jak vést slovní spor a zneužívat k tomu relativní
pravdy ve prospěch jednotlivce – proto byli zatracováni!!
Protagoras
– kritériem hodnocení není objekt, ale subjekt (svetr je červený, protože já ho tak vidím.)
– „měřítkem všech věcí je člověk“
Gorgiás
– dovádí vše do krajností
– skepse: „Nic není = skepse ontologická, i kdyby to bylo, nemohli bychom to poznat = skepse gnozeologická, i kdybychom to poznali, nemohli bychom to sdělit.“ = Skepse sdělitelnosti