Zadání výzkumu rozvrhu

Zadání výzkumu:
K odpovědím na následující otázky použij buď kopii rozvrhu, kterou jsi získal, nebo rozvrh, se kterým jsi se sám setkal. Velká část odpovědí by měla vyplynout z rozvrhu samého. Otázky, které budeš pokládat lidem z učitelského sboru, musí být kladeny samozřejmě zdvořile a taktně: (zkráceno)
 Kdo navrhoval rozvrh?
 S kým byl rozvrh konzultován?
 Kdo ze školní komunity rozvrh nekonzultoval?
 Kdo a kdy vytvořil rozvrh?
 Jak jsou sestavovány skupiny žáků? Jsou vybráni či přiděleni? Jsou rozděleni podle věku, pohlaví, úspěšnosti?
 Studují všechny skupiny žáků či třídy stejné předměty?
 Jestli – že ne, kdy tyto odlišnosti nastávají?
 Které tři předměty nebo aktivity se v rozvrhu vyskytují nejčastěji?
 Které tři předměty nebo aktivity se v rozvrhu vyskytují nejméně?
 Které předměty či aktivity v rozvrhu chybí?
 Liší se frekvence předmětů u různých skupin či tříd?
 Jak dlouhé jsou rozdělené úseky?
 Kterým předmětům nebo činnostem je věnován dvojnásobný prostor?
 Je rozvrh stejný pro chlapce i dívky?
 Pokud se liší, uveď podrobnosti a co z toho vyplývá?
 Čím se tento školní rozvrh liší od rozvrhu:
• večerní či dálkové školy;
• kroužku pro mládež;
• pedagogické fakulty.
 Proč byl tento rozvrh připraven právě takto?
Jeden rozdíl najdeme hned. Rozdíl mezi rozvrhem dětí na primárním stupni základní školy a studentů středních škol. Rozvrhy na SŠ jsou různorodější z hlediska počtu předmětů – často je proto problémem, jak sladit rozvrhy mezi třídami a předměty. Někdy jsou tyto rozvrhy tak komplikované, že je k jejich tvorbě využíván počítač. Primární stupeň ZŠ je v tomto ohledu na extrémní výhodné pozici.