Informální edukace
2.1.3 Informální edukace
Je založena autonomním a příležitostným získáváním informací bez didaktic¬kého zpracování. Zdrojem informací jsou nejčastěji prostředky hromadného ší¬ření informací. K metodám jejich spontánního využití patří i přímý kontakt s realitou, pozorování, náslech a nápodoba. Informální edukace probíhá před¬běžně, souběžně i následně ve vztahu k edukaci řízené a jejím organizačním formám. Bývá chápána jako proces funkcionálních účinků intencionální eduka¬ce. Výsledkem informální edukace bývá projev konkretizace vznikajících nebo již vytvořených poznatkových struktur, vytváření postojů k těmto strukturám i i ransfer nebo multiplikace informací. Informální edukace je projevem sociální idaptace a vědomého vytváření zkušeností. Lze ji pokládat za vstupní iniciati- u scbevzdělávacího charakteru, motivovanou vnějšími i vnitřními procesy. Ty jsou formovány profilem osobnosti – subjektu edukačních aktivit. Cíle a obsahy 1111 órmální edukace se rozvíjejí v souladu se seberozvojem tohoto subjektu. Po-/iiiva informální edukace spočívají zvláště v operativnosti psychiky a v zamě-i enosti osobnosti, jakož i v interakci s prostředím. Interakce sama spočívá v ak-uvit ách za absence registrace, legislativy a organizace.