Ekonomická a biologická funkce rodiny

Ekonomická funkce rodiny
Tato funkce vytváří materiální podmínky pro funkce ostatní. Rodiče, pokud chtějí zabezpečit rodinu, jsou nuceni (často oba) jít do zaměstnání brzo po narození dítěte. Zaměstnání obírá rodiče o čas, který by mohli věnovat své rodině a dětem, ale na druhé straně bývají děti zaměstnaných rodičů pracovitější a více samostatné. Děti zaměstnaných rodičů častěji vykonávají domácí práce, starají se o své sourozence. Zaměstnanost rodičů může mít tedy i negativní účinek. Rodiče přicházejí domů unavení a nervózní, což má vliv na emoční funkci rodiny. Nepravidelná kontrola dítěte se může projevit i ve školním prospěchu. Nejeden prvňáček, který byl ponechán svému osudu po vyučování, skončil potulováním po městě. Nezřídka se jich ujmou žáci s negativním vlivem, občas tyto děti (které hledají emoční náhradu za rodiče) skončí i různých bandách, tlupách aj.
Biologická funkce rodiny
Úkolem rodiny je vychovávat potomstvo, k tomu patří i zplození. Dítěte či dětí – to závisí také na ekonomické situaci rodiny, tj. na možnostech rodičů materiálně zajistit plnění všech ostatních funkcí rodiny. Je známo, že i plnění výchovných funkcí v rodině se liší počtem dětí v rodině a ochotou (i schopností) postarat se o dítě. V rodině, kde je dětí více, se dítě učí od útlého věku přizpůsobovat druhým. Děti mezi sebou často kvalitativně kopírují vztah rodičů. V takové rodině mohou také vznikat konflikty, které musí řešit rodiče. Přitom může dojít k různým nedorozuměním v hodnocení situace a křivdám vzhledem k některému z dětí, což může mít za následek nedobré vztahy mezi sourozenci v dané chvíli nebo v budoucnu.
Tyto problémy u rodiny s jedním dítětem nejsou, ale i tento model může mít z hlediska vývoje dítěte svá rizika. Takové dítě se vyvíjí většinou mezi dospělými jedinci. Je středem zájmu a rodiče mu plní všechna jeho přání. Není těžké si na tuto starostlivost a někdy až rozmazlenost zvyknout. Takové dítě bývá pohodlné, nesamostatné. Později v kolektivu žáků má problémy se zařazením do skupinových vztahů. Někdy se stává, že takovéto dítě, které je neustále ubezpečované o své výjimečnosti (a mnohdy je vyspělejší v mnoha oblastech), vyžaduje zvýšenou pozornost i ve škole. Potom může mít blízko k despotizmu a sobectví. Jistě – takové vlastnosti nemusí mít všichni jedináčci a naopak – mohou to být děti z vícedětných rodin. Jde tady ale o vyšší riziko takového vývoje dítěte.