VĚDOMÍ

VĚDOMÍ-
Velmi široký pojem,je různě vymezován v různých oborech. Vždy- jedna ze základních kvalit života ať biologického (vědomí známkou aktivity člověka) nebo psychologického (sebeuvědomění). Stupnovitost vědomí- rozdělení vědomí nejen dle obsahu, co si uvědomujeme, ale také podle toho jak jasně či nejasně si něco uvědomujeme. Zbýval se Jng, ostře odlišoval úroven vědomí, předvědomí, nevědomí, kolektivní nevědomí. viz teorie osobnoszi U dospělých aktivita během dne kolísá, je to charakteristické pro jednotlivé jedince, mluvíme o biorytmickém střídání spánku a bdění, bývá vyobrazováno křivkou výkonosti.
Stavy vědomí- biologické hledisko-
– stav bdělosti (opakem je spánek nebo bezvědomí)
– pracovní pamět- informace notné k řešení složitějšího úkolu (počítání zoaměti, jako poznámk.blok)
– orientovaná pozornost
– lidské sebeuvědomování, jáství, vědomí sama sebe (nemoc-porucha)
Dle Balcara- pojem vědomí i v psychologickém pojetí je užíván několika způsoby-
– prožívání veškerého duševního dění, v jeho úplnosti (opakem je porucha z biol.příčin)
– uvědomování si prožívaného, znovuprožívání prožitého, vnitřní zobrazování zážitku, zpracování a uložení inf.
– uvědomování si sebe jako prožívajícího (porušení např při hypnotickém stavu..)
Sebehodnocení- pocit vlastní hodnoty- zakládáme na svém porovnání s ostatními, záleží na hodnotové orientaci (pyramida potřeb Maslow), na stupni uspokojení našich potřeb.

PSYCHICKÁ STRUKTURA OSOBNOSTI
trvalý relativně uspořádaný celek rysů osobnosti (dispozic), které určují způsob prožívání, reagování a chování jedince. Během života se mění jen zvolna. Dispozice, rysy osobnosti jsou obecné, relativně stálé a umožnují predikci chování jedince. 3 složky osobnosti, vyjadřujem odpovědmi na tyto otázky:
1) co člověk umí ? -výkonové charakteristiky nebo kapacitní předpoklady ( popis vloh, schopností, znalostí, dovednoszí, na co má) –
2) co člověk chce? -motivace a jak je silná, co je jejím cílem
3) jaký člověk je? – profil osobnosti. (uzavřený, společenský, veselý, výbušný, popis temperamentu, který určuje průběh duševních dějů a je možné i hodnocení charakteru.
VLOHY, SCHONOSTI, DOVEDNOSTI vrozená výbava- patří mezi ní i vlohy k určitým aktivitám. U dítěte pokud je možnost vlohy procvičovat, získává se schopnost. U dospělého vlohy = schopnosti. To co nerozvíjel v dětství spí. Lidé mají spoustu vloh, jen musí mít příležitost své vlohy rozvíjet do schopností. Vše se dá nácvikem zlepšit.
Vlohy- vrozené vnitřní dospozice jedince, nepřístupné pozorování
Schopnosti- složité vlastnosti osobnosti rozvinuté z vloh . Nadání- soubor dobře rozvinutých schopností pro určitou oblast činností. Talent- zvlášt rozvinutá schopnost či nadání.
Druhy schopností- dle stupně obecnosti na obecné a speciální, nebo dle typů činností ve kterých se upatnují na :
– smyslové (percepční)- zrak, sluch, chuť, čich, hmat, udržení rovnováhy, vnímání polohy těla, pohyb.
– psychomotorické schopnosti- využíváme ve všech pohybových, sportnovních aktivitách, tam kde se hýbáme, sledujeme očima.
– umělecké schonosti- smyslové schopnosti a psychomotorické schopnosti, které se v urč.umění využívají + talent
– rozumové, intelektové schopnosti- inteligence
INTELIGENCE- definujeme ji různě, má jako osatatní schopnosti složku vrozenou, závislou na funkcích mozku – fluidní inteligence, rozvíjí se v průběhu dětství současně s CNS. Na jejím základě se získávání zkušeností z vlastních činností i učením teorií rozvíjí druhá složka- inteligence krystalická, během studia mírně stoupá, u zdravého jedince klesá až stářím nebo pokud se nepoužívá.
Je možné ji dělit i dle oblaatí uplatnění- teoretickou (abstraktní operace) -praktickou (operace s objekty) -sociální (mezilid)
Měření- první 1905 Alfred Binet, později zavedl W.Stern pojem IQ .Dále americká armáda
SOCIÁLNÍ INTELIGENCE- mnozí s vysokou úrovní obecných intelekových schopností mají problémy v praktickém životě v komunikaci s druhými lidmi, neumí prodat své intelektové schopnosti. Chybí jim sociální vcítění, schopnost vyhodnocovat zpětné vazby. Jsou stějně důležité jako vědomosti a přesto nejsou ve školách systematicky rozvíjeny.
Emociální inteligence (EQ) Brockera, rozlišuje dvě schopnosti–úspěšně zvládat vlastní život – mít dobré vztahy s druhými
měření EQ- v pěti základních oblastech 1)sebevědomí 2)organizace vlastního života 3)motivování sebe sama 4)empatie 5)angažování v kontaktu s lidmi