Výchova k prosociálnosti jako základ mravní výchovy člověka

10. Výchova k prosociálnosti jako základ mravní výchovy člověka. Aplikace programu prosociální (etické) výchovy na 1.st.ZŠ. Výchova k občanství, k demokracii, k vlastenectví. Globální výchova.

Výchova k prosociálnosti jako základ mravní výchovy člověka
(projekt Etická výchova)
Prosociálnost = schopnost konat dobro pro druhého člověka bez očekávání odměny nebo
nebo protislužby (altruistické jednání)
Prosociální chování = chování, které je zaměřeno na pomoc nebo prospěch jiných osob,
skupin nebo dosahování společenských cílů bez aktuálního očekávání
odměny
Má tyto charakteristické rysy:
• chování ve prospěch druhého, které nevyplývá ze služební povinnosti
• chování ve prospěch druhého bez očekávání protislužby nebo vnější odměny (pouze pro „dobrý pocit“)
• chování vedoucí k reciprocitě (čímž rozumíme podobné chování recipienta nikoli ve smyslu „oplatit službu“, ale je zaměřené na druhé lidi a jeho výsledkem je jakýsi „lavinový efekt“ ve společnosti)
• chování, které nenaruší identitu prosociálně jednajícího subjektu (dělá to na zákaldě vlastního rozhodnutí, protože chce, necítí se zneužit)
Prosociální chování dětí nevylučuje společenský úspěch a pozitivní prosazení dětí, naopak posiluje osobní autonomii jedince, zdravé sebevědomí a sebepojetí, zvyšuje společenskou prestiž!
V širším smyslu znamená výchova k prosociálnosti také rozvinutí podmínek a okolností prosociálního chování lidí v celé společnosti, které zajišťují jejich perspektivní společenskou reprodukci a zakotvenost, Jde o takové dílčí cíle, jako
 schopnost komunikace a kooperace
 rozvoj sociálních dovedností dětí
 rozvoj občanských ctností
 prevence dětské agresivity a delikvence