UČEBNICE: FUNKCE, DRUHY, PRÁCE S UČEBNICÍ

Učebnice – druh knižní publikace uzpůsobené k didaktické komunikaci svým obsahem a strukturou
Má řadu typů, z nichž nejrozšířenější je školní učebnice – ta funguje jako prvek kurikula – prezentuje výsek plánovaného obsahu vzdělání a jako didaktický prostředek – je informačním zdrojem pro žáky a učitele, řídí a stimuluje učení žáků.
Výzkumu učebnic se v zahraničí věnují specializovaná vědecká pracoviště. Analýza učebnic se zaměřuje na strukturu didaktického textu, jeho obsah, rozsah, obtížnost, didaktickou vybavenost,… V ČR jsou po roce 1989 vyvíjeny kromě standardních též alternativní učebnice. Didaktická kvalita českých učebnic není zjišťována a hodnocena. Produkování učebnic je ponecháno živelnému působení tržního hospodářství, tzv. schvalovací doložka udělovaná ministerstvem školství je velmi benevolentní.
Čítanka – druh učebnice obsahující ukázky z uměleckých nebo odborných textů. Slouží k nácviku čtení, později k literární výchově
Cvičebnice – druh učebnice, jejímž účelem je opakování, upevňování určitých vědomostí, dovedností, vytváření návyků apod. Používá různých typů cvičení.
Slabikář – učební text pro žáky prvního ročníku ZŠ, didakticky ztvárněný k osvojování dovednosti číst, psát,…
Skriptum – druh vysokoškolského učebního textu, zabývající se zpravidla tématem souvisejícím s přednáškou, kurzem,..
Elektronická učebnice – uč., která není v tištěné podobě, nýbrž jsou uloženy na nosičích CD nebo jsou zpřístupněny on.line.
Pracovní sešit – druh učebnice obsahující převážně úkoly a cvičení pro samostatnou práci žáků.

UČEBNÍ POMŮCKY: CELKOVÝ PŘEHLED, FUNKCE, ZÁSADY POUŽÍVÁNÍ

– jsou to jednak skutečné předměty, ale také předměty skutečnost napodobující.
Podle toho kdo s nimi pracuje – učitel – demonstrační, žáci – multiplikáty.
Charakteristika: přibližují to, co je daleké, zvětšují to, co je nepatrné, zmenšují to, co je příliš velké, zpomalují to, co je moc rychlé, zrychlují to, co je pomalé, odhalují to, co je skryté, konkretizují to, co je abstraktní, zpřítomňují to, co je minulé, fixují to, co je prchavé, zpřehledňují to, co je složité.
– Dobrá uč. pom. má odrážet skutečnost a měla by být zajímavá, poutavá, bezpečná..přiměřená věku žáků, estetický vzhled, jednoduchost. Před použitím musíme zkontrolovat stav pomůcky.
Učební pom. lze klasifikovat takto: skutečné předměty, přírodniny, preparáty, výrobky, modely, přístroje, zobrazení – obrazy a nákresy na tabuli, fotografie,..), symbolická zobrazení (schéma, gryf, mapy, plán,,), nosiče dynamických obrazů a zvuků(filmy..), zvukové pom. (hud. nástroje, CD, ..), dotykové pomůcky(reliéfové obrazy…), nosiče počítačových programů, literární pomůcky-učebnice, čítanky,…
S tímto tématem souvisí i didaktická technika. Patří k ní především tabule, magnetofony, CD přehrávače, jazykové laboratoře, sluchátková zařízení, přístroje pro statickou projekci, přístroje pro dynamickou projekci – tv, počítače.
Zápis na tabuli – stručný, výstižný, logický, provádíme i náčrt (jednoduchost, zřetelnost, úměrnost, zdůraznění podstatných částí. Magnetické tabule – prezentace předem připravených materiálů. Tabule plexitové (bílé, průhledné). Zpětné projektory – pro prezentaci. Magnetofony a přehrávače CD – zvukové nahrávky.