SOUČASNÁ ŠKOLA, JEJÍ PROMĚNY A PERSPEKTIVY
2. SOUČASNÁ ŠKOLA, JEJÍ PROMĚNY A PERSPEKTIVY. POSTAVENÍ ELEMENTÁRNÍ ŠKOLY VE VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVĚ. ALTERNATIVY PRIMÁRNÍ ŠKOLY VE STÁTNÍM (PROJEKT ZÁKLADNÍ, OBECNÁ A NÁRODNÍ ŠKOLA) I V NESTÁTNÍM SEKTORU V SOUČASNÉ DOBĚ U NÁS.
V českém školském systému má primární škola zřejmě nejméně konfliktní pozici. Přiznávají se jí poměrně dobré vzdělávací výsledky, její působení je ve smyslu poslání počáteční školy komplexní, integrované, systematické a stabilní.
Současné problémy primární školy v ČR
Mnoho článků v českých odborných periodikách bylo napsáno jako polemiky o přístupech k školské reformě 90. let v ČR a zdá se, že konsensu není možno dosáhnout. Všichni se zpravidla shodují v tom, že přeměna školy musí být systémová; zcela jistě ji nelze provádět pouze „shora“, či pouze „zdola“. Nejčastěji se kříží profesionální názory na praktickou realizaci těchto změn mezi učitelskou veřejností a skupinou teoretiků většinou z vědeckých pracovišť. Jakoby z toho vyplývalo, že setkání pedagogické teorie a praxe je neřešitelná záležitost.
Diskutované problémy se vztahují ke vzdělávacímu kurikulu nejčastěji v těchto oblastech:
• organizace vzdělávání a školy: jednotnost X diferencovanost (alternativnost)
• obsah vzdělávání (výuky): integrace X specializace (pojetí dílčích vyučovacích předmětů)
• žáci se specifickými potřebami: integrace X separace, segregace (včetně talentovaných dětí)
• hodnocení výsledků výuky: slovní hodnocení X klasifikace
• počáteční cizojazyčné vyučování: kdy je zahájit a jaké strategie využívat
• příprava učitelů primární školy: dvoustupňová X jednostupňová Mgr.