PRÁCE ŽÁKŮ VE SKUPINÁCH, SKUPINY HOMOGENNÍ A HETEROGENNÍ, SPECIFIKA JEJICH PRÁCE. DIFERENCIACE, INDIVIDUALIZACE A KOOPERACE VE VÝUCE

Skupinové vyučování: rozdělení třídy do skupin, které samostatně řeší vlastní úkoly. To umožňuje určitou individualizaci vyučování a diferenciaci vyučovacích metod.
Homogenní sk. – stejnorodé, žáci s přibližně stejnou úrovní. Třída, do níž jsou žáci zařazování na základě určitého společného kritéria výběru, zpravidla podle schopností, inteligenční úrovně, učebního tempa,…
– Při práci žáci řeší ve skupinách zpravidla úkoly lišící se stupněm obtížnosti, náročnosti na kvalitu myšlení a pracovní tempo, mohou ho řešit individuálně nebo ve skupině. Vyučovací proces je lépe přizpůsoben schopnostech jednotlivých žáků.
Heterogenní sk.- různorodé, rozdílná úroveň. Třída složená ze žáků stejného věku bez ohledu ne jejich schopnosti a učební předpoklady, tedy nediferencovaná.
– Při práci řeší žáci úkoly přibližně stejné náročnosti, řeší ho celá skupina společně. Nejschpnější žáci musí ve skupině organizovat, pomáhat slabším, kteří se musí snažit, aby přispěli ke splnění společného úkolu. Není vhodná soutěživost.
– Z ped. hlediska je oceňována práce v heterogenních sk. (zvýšení aktivity, zapojení všech žáků, větší zájem o úkol, přijmutí odpovědnosti za učení, zvolení svého tempa práce, učení se komunikativním dovednostem, organizaci práce, …
Práce žáků je předpokladem kooperativního učení – pokud mezi žáky existuje pozitivní vzájemná závislost, je vyžadována osobní odpovědnost, činnost se odehrává v malých skupinách – interakce tváří v tvář, osvojování a rozvoj interpersonální a skupinové dovednosti, skupina je schopna reflexe své činnosti.
Diferenciace ve výuce – členění žáků procházejících školním vzděláváním na skupiny. Cílem je vytvořit vhodné podmínky pro všechny žáky, přiměřené jejich předpokladům a zvláštnostem, pohlaví, schopnostem, zájmům,…
Rozlišuje se : – diferenciace podle typu školy v rámci stupně vzdělávání
– obsahová diferenciace:
 členění výuky na větve nebo směry v rámci jednoho typu školy
 nabídky volitelných předmětů
 vytváření obsahových variant v rámci jednoho předmětu na téže škole
– dif. podle schopností a výkonnosti nebo zájmů žáka:
– vytvoření homogenních tříd
– vytvoření heterogenních skupin
Individualizace výuky – způsob diferenciace výuky, při níž se zachovávají heterogenní třídy žáků jako základní sociální jednotka.