Po 17.11.1989 vyvstala nutnost přehodnocení a úpravy stávajících učebních osnov

Po 17.11.1989 vyvstala nutnost přehodnocení a úpravy stávajících učebních osnov. Česká pedagogická teorie navázala na tradice školství hlavně z předmnichovské republiky a navázala kontakty se západní pedagogikou . Významné pro rozvoj českého školství je i to, že byl umožněn vznik alternativního školství. Např. na 1. stupni ZŠ byly postupně do praxe zavedeny tři vzdělávací programy :
– Obecná škola (od září 1993 na určitých školách, které se dobrovolně přihlásily tento projekt
ověřovat)
– Základní škola (od září 1996, podle tohoto programu se vzdělává 75% žáků)
– Národní škola (od září 1997, tento program si zvolilo asi jen 50 škol v České republice)

Vznikla řada alternativních školy : školy církevní, waldorfské, montessoriovské, daltonské,angažované učení, škola hrou, zdravá škola aj.
Rozšířila se síť vysokých škol, vznikají vyšší odborné školy.

JAN JAKUB RYBA
– učil na triviální škole Rožmitále pod Třemšírem
– psal si podrobně deníky co který den ve škole dělal
– dílo: Krátký výtah z letopisů českých, Ponaučení o přirozených věcech pro mládež školy Rožmitálské
– fyzika, přírodopis
– založil školní knihovnu, nedělní opakovací škola, kancionálek pro děti, skládal vhodně písně pro děti
– spolupráce rodiny, porady učitelů z různých škol
– sebevražda – pronásledován rakouskými úřady

JAN NEPOMUK JOSEF FILCÍK
– učitel, včelař, spisovatel
– metodické příručky( zvýšil úroveň vyučování)
– dílo: Čítanka čili kratochvilník školní – matka českých písanek

BERNARD BOLZANO
– vedl studenty k vlastenectví
– zlo vychází z nevědomosti a nevzdělanosti
– dílo: O nejlepším státě – pozornost školství, výchově a vzdělání od nejútlejšího dětství rodině i ve škole