Modely determinantu školního výkonu
Modely determinantu školního výkonu
• jednofaktorové modely – výsledek v testu inteligence vyjádřený na stupnici IQ označím s diagnózou a na základě 1 údaje fomuluji doporučení
• vícefaktorové modely – K. Plotzek: Faktory ovlivňující školní výkon; Kurt A. Heller: Model determinantu (vysokého) akademického výkonu – odvozje se z více faktorů
– determinanta obsažená v modelu musí splňovat podmínky = znak musí mít charakter proměnné; znát vztah mezi variabilitou znaku a výkonu, deficit v tomto u jednotlivého žíka implikuje specifické zacházení s tímto dítětem
K. Plotzek: Výchovně-vzdělávací proces – počet dětí ve třídě, výhled, stěhování, kognitivní předpoklady (poznávací schopnosti) = hledisko kvantitativní
– potencionální – všímáme si celkové úrovně rozumového nadání, celková mentální úroveň – vyjadřuje se písmem; testy skvrn, klinické obrazy; Alfred Binet – sestavil 1. intelekční test pro dítě – zjistil mentální věk, výkon ve výkonové zkoušce, který odpovídá výkonu průměrného dítěte tohoto věku. W. Sternovi se to zdálo nepohodlné, tak mentální věk lomil fyzickým věkem a vynásobil 100.
• Stupnice školních známek (vážené skóre) – umožňuje porovnat výkony žáků
• Percentilová stupnice (percentil 5 = výkon jedince je lepší než 5% měřené skupiny)
• Decilová (kvartylová) – vzorek rozdělený do 10 malých; 10 = jedinec je mezi 10ti nejlepšími)
• Stupnice IQ (nejznámější) – průměrný výkon = 100 bodů = 100IQ
K Hellerovi: Hlava XXII. (1961) – prvotina; ironie, satira; absurdita, ale i hrůzy války; vlastní zkuš. antihrdina; skupina letců se základnou na Středomořském ostrově Pianosa; hlavní hrd. kapitán Yossarian se stále snaží vymanit z ubíjející válečné mašinerie – nakonec dezertuje do Svédska; absurdní předpis Hlava XXII – navzájem se vyvracející paragrafy brání opustit službu; obžaloba války, zbytečnost, nesmyslnost, odlidštěnost, vše je beztrestné; naturalistické prvky (popis ošetření kamaráda v letadle ).