KVALITATIVNĚ ORIENTOVANÝ VÝZKUM

KVALITATIVNĚ ORIENTOVANÝ VÝZKUM
Uvádí zjištění ve slovní podobě.Výzkumník v kvalitativním výzkumu se snaží o sblížení se zkoumanými osobami,o proniknutí do situací ,ve kterých vystupují,protože jen tak jim může rozumět a může je popsat.hlavním cílem je porozumět člověku,tedy především chápat jeho vlastní hlediska-jak on vidí věci a posuzuje jednání.Výzkumníka spíše zajímá konkrétní prípad-konkrétní žák ,škola,skupina učitelů apod.Cílein není široké zevšeobecňování údajů,ale hluboké proniknutí do konkrétního případu a objevení nových souvislostí,které se hromadným výzkumem nedají odhalit.Kvl.výzkum je konstrukční,odhaluje nové skutečnosti a z nich vytváří nové skutečnosti. Hl. rysem kvalitativního výzkumu je dlouhodobost,intenzivnost a podrobný zápis.
Postup:
l .volba výzkumného problému
2.formulování hypotéz na základě prvotních údajů
3.zkoumání prvotních případu
4.pokud není hypotéza v souladu s údaji o tomto případě,modifikuje se v souladu s novými údaji
5.hledání negativních případů
ó.formulace nové hypotézy
7.pokračování ,až dokud se nevytvoří dostatečně akceptovatelná hypotéza a nepotvrdí se
LPozorování
U kvalitativního výzkumu se používá nestrukturované pozorování.Tz.,že určeny jsou jen konkrétní události jevy a osoby ,které se mají pozorovat.Výzkumník musí vědět,co a jak bude pozorovat.Stanovit si druhy jevů,na které své pozorování zaměří.
2.Etnografické interview
Cílem je zjistit jak osoby interpretují svět kolem sebe jaké významy připisují důležitým událostem ve svém životě.Proto u interview výzkumník naslouchá více, než hovoří.Osoba ,se kterou se uskutečňuje interview se nazývá informant.Informant spíše informuje ,odhaluje,svěřuje se ,než aby odpovídal.
Etnografické interview je obyčejně nestrukturované.Otázky se vynořují podle toho jak se odvíjí jeho téma.
S.Výzkum životního příběhu
Výzkum životního příběhu je zápisem,analýzou a vyhodnocením života určené osoby je to
chronologie vlastního života vypovídaná člověkem ,rekonstrukce života viděna vlastníma
očima.
U tohoto výzkumu musí výzkumník ‚vytáhnou‘ ze života člověka přelomové momenty nebo
hlavní fáze života nebo profesionální kariéry.
Na závěr části o výzkumu životního příběhu můžeme shrnout ^e jeho výhodou jsou
v umožnění přirozené a spontánní komunikace zkoumané osoby. Výzkumník nesmí zůstat jen
u prosté prezence událostí v životě lidí.