J. A. Komenský
Pobyt v Anglii 1641-1642
Již v této době se zabýval Komenský pansofií, vševědou. Je třeba, aby byl osvícen rozum lidí, musí zmizet nevědomost, jen tak dojde lidstvo ke spáse a budou odstraněny války. Cílem pansofie je tedy myšlenka míru.
Komenský na přelomu let 1641-42 navštívil na pozvání přátel Anglii a chtěl přednést své pansofické koncepce v londýnském parlamentu. K tomu však nedošlo, neboť v Anglii vypukla revoluce a Komenský zemi musel opustit. Své názory vyjádřil v r. 1642 ve spise Via lucis (Cesta světla). Aby došlo k nápravě lidstva, vládnout by měl sbor mudrců. Pro lepší dorozumění mezi národy je třeba zavést novou, umělou řeč, kterou by se všichni domluvili. Latinu považoval za příliš obtížnou.
Aby byly všichni vzděláni ve všem, všestranně, je třeba vytvořit univerzální školy a univerzální knihy.
Pobyt ve Švédsku 1642-1648
Během tohoto pobytu vytvořil spis Nejnovější metoda jazyků. Jde o teorii jazykového vyučování. Jedna z kapitol je pojmenována Analytická didaktika, kde analyzuje Komenský hlavní didaktické problémy.
Druhý pobyt v Lešně 1648-1652
V roce 1648 se Komenský vrátil do Lešna. Působil zde jako biskup jednoty bratrské.Když byl v roce 1648 uzavřen vestfálský mír a tím skončila třicetiletá válka, skončily též naděje českých exulantů na návrat do vlasti. Komenský se loučí s církví a vlastí spisem Kšaft umírající matky jednoty bratrské. V závěru práce vyslovuje naději, že si jednou český národ opět bude vládnout sám a bude svobodný.
V roce 1650 dokončil Komenský teoretický spis Škola vševědná. Zde byl vypracován plán na založení sedmileté pansofické školy.
