Interakce a komunikace
13. Interakce a komunikace
Člověk v pracovním procesu je neustále v kontaktu s druhými lidmi. Sociální styk je vedle činnosti člověka druhý základní projev aktivní podstaty člověka.
Sociální interakce představuje proces vzájemného působení jedince a druhého člověka či skupiny. Jejím východiskem a zároveň součástí je sociální percepce (vzájemné vnímání lidí). Nejdůležitějším nástrojem je pak sociální komunikace (proces, v jehož rámci si lidé sdělují nejrůznější informace a prožitky).
Sociální percepce
Vnímání je proces, ve kterém lidé prostřednictvím svých smyslů přijímají informace z okolního prostředí a zpracovávají je za účelem jejich interpretace.
Průběh:
• výběr podnětů z okolí
• jejich organizace
Komponenty sociální percepce:
• vnímající osoba (subjekt)
• vnímaná osoba (objekt)
• situační kontext
Percepční obrana, kognitivní disonance
Okénko JOHARI: oblasti chování: známé sobě samému, známe druhým lidem, neznámé sobě samému, neznámé druhým lidem
Implicitní teorie osobnosti: přesvědčení o tom, že lidské charakteristiky se vyskytují současně (tlustí lidé jsou flegmatici)
Proces kauzální atribuce: hledá vysvětlení proč v dané situaci druzí jednají určitým způsobem
Chyby vnímání:
• efekt pořadí
• haló efekt
• stereotypizace
• projekce
Komunikační model:
• kdo?
• co?
• jak?
• komu?
• s jakým efektem?
