Charakteristika ROZUMOVĚ-POZNÁVACÍCH funkcí v DĚTSTVÍ

4. Charakteristika ROZUMOVĚ-POZNÁVACÍCH funkcí v DĚTSTVÍ (charakteristické změny a kvality čivosti, vnímání, pozornosti, paměti, obrazotvornosti a myšlení)
Úspěšný přechod ke školní práci předpokládá přiměřené nároky a optimální motivaci. Dítě do deseti let prodělá 1) v poznávacích procesech i orientaci řadu změn: od “naivního realizmu” ke “kritickému realizmu” (nejde “pod povrch”), dojde k oddělení “Já a svět” a věcnému přístupu, mechanické osvojování zprostředkovných zkušeností přechází k převaze logické paměti, synkretičnost vnímání se mění na analytičnost a kauzalitu, názorné myšlení dosahuje kvalit názorných operací. 2) v oblasti sociálních vazeb přechází od nahodilých vztahů (1.roč.), k malým skupinkám (2. roč.) až konformnímu “duchu třídy” (3.roč.). Z hlediska emocionality je nejnápadnější prepubertální zvýšená citová vzrušivost v důsledku endokrinních změn. 3) volní procesy jsou na vrcholu dětství podmalovány černo-bílými hledisky a “romaticko-dobrodružnou orientací”. Dítě neumí dělat kompromisy, často si samo ukládá úkoly, které pak nezvládá. Nemá propracované struktury cílů a hodnot.
Rozvoj čivosti vyžaduje co nejširší zapojování smylů do smysluplného vnímání (ne izolovaný cvik). Zjemňují se zvláště rozdílové prahy (barvy o 60%, tóny o 1/2, kinest. o 1/2 atd..). Vnímání vykazuje “zkoumavý vztah k okolí” (všímavost). Pro hlubší porozumění je významný zejména podíl analýzy (obrys se zaplňuje detaily), syntézy (vylučování nepodstatného formuje „obecné představy“ ) a systematičnosti (logické uspořádání zásoby představ). Škola měla více ochraňovat barvitý vjem moře a lesa (množina stromů) před zajetím šedí učebnicové “krokové logiky” a hledat formou “školy hrou” vyšší “rozumově-prožitkovou vyváženost”. Pozornost přechází od převahy bezděčné k vyšší záměrnost i (pozorování). Intenzita zpočátku ještě slabá a pasivní (zadávání úkolů přispívá k organizaci duševního života), stabilita je v 7-10 letech 20-30 minut, v 11 vydrží až 40 i u nudné činnosti (posiluje ji intonace,pestrost hodiny, uspořádanost a návaznost látky, učitelův osobní postoj a smysl pro humor), rozsah (z počátečních 4-5 prvků na 6-7 ). Paměť přechází z bezděčné (spojené s vnímáním) na úmyslnou (zpočátku nepřirozené „učení na rozkaz“ ). Nedostatek informací řeší děti mechanickým učením, ke kterému jsou také optimálně disponované (násobilka, vyňatá slova ), je to nezbytný předstupeň logického pořádání a vyšších myšlenkových operací (zobecňování). Ve vyšších ročnících se již nelze učit bez porozumění vztahům (zeměpis, dějepis), to napomáhá ekonomičnosti a organizaci vštěpování. Mechanická a logická paměť si však vždy zachovává jistý poměr. . Existují také jisté rozdíly mezi hochy a dívkami (“kyvadlo”). Fantazie, expresivita a tvořivost je přechodem k věcnému přístupu ke světu, předkládáním hotových odpovědí atp. v průběhu dětství poněkud utlumována. To se může později projevit jak ztrátou schopnosti porozumět umělecké komunikaci, tak snadným podléháním vlivu různých sekt. Myšlení dospívá do “stadia názorných operací”, jehož horní hranice jsme dosud neprozkoumali (“koloběžky”). Vědomí obsahu předchází verbalizaci, a naopak k porozumění verbálnímu kódu dochází až v imaginativně-emotivní oblasti. Asi ve třetím ročníku děti začínají tvořit obecné pojmy (se společnými znaky). Pomáhá jim k tomu i fázově typické “sběratelství” (ovládnutí jevové různorodosti zařazováním ). Obecné kategorie konkrétních jevů (město, továrna, ovoce aj.) již chápou, umí definovat a běžně je používají. Definice se mění z připodbňujících (nahodilé znaky) na úsudkové (zjevné vlastnosti), později pak i vyšší úsudkové (smyslům nepřítomné). 8-9let je také optimální období pro pochopení míry, váhy, objemu atp.Snaha o vylučování rozporů však ještě má své meze (jehla na vodě, proč plují lodě).