Učení
Učení
= zdokonalování se ve vědomostech, dovednostech a návycích
= veškeré získávání zkušeností a obohacování individuálního vývoje jedince
= vše co nebylo vrozeno, jedinec získává učením
= záměrné, cílevědomé a systematické získávání vědomostí, dovedností a návyků, jakož i
forem chování a osobních vlastností
vědomost – to, co vím, teoretická znalost představ a pojmů
dovednost – dílčí psych. předpoklad pro vykonávání určité činnosti
1) senzomotorická smysl + pohyb (psaní, kreslení, tanec)
2) intelektuální – využití vědomostí v praxi
3) sociální (společenská ) použití soc. norem v praxi
návyk – vědomost + dovednost
fáze učení:
a) motivační – musím se chtít učit
b) poznávací – zjišťuji, co všechno se mám na učit, vůle, informace o tom, co se mám naučit
c) výkonná – dochází k naučení, osvojení si vědomostí
d) kontrolní – opakování
druhy učení:
1) senzomotorické – psaní, čtení, chození
2) osvojování si vědomostí – pojmy, poznatky
3) osvojování si způsobů řešení úloh či problémů – vzorce při matematice
4) sociální učení – naučit se projevit radost, taktní jednání (aby neublížilo), umění spolupráce
(pomoci druhému), můj vztah k druhým osobám, submisivní – příliš tolerantní
