Je navýsost problematické stavět proti sobě silné a slabé stránky obou hemisfér

Je navýsost problematické stavět proti sobě silné a slabé stránky obou hemisfér . Na druhé straně je zřejmé , že v teorii dvou hemisfér je obsažena jistá tvůrčí síla , zvláště ve vztahu k dosavadním tradičním postupům v učebním procesu .Tato koncepce přinesla nové přístupy k jiným možnostem a formám učení , z nichž řada již známa byla , ale časem upadla v zapomenutí ( J.A.Komenský ) . Tato teorie se objevuje v praktické podobě u neurolingvistického programování jako celostní koncept v souvislosti s Mind Mapping , Superlearning a mentálním tréninkem ; je to hledání cest , jak mozek ještě efektivněji používat .
Lze řící , že každý model myšlení je svým způsobem spekulativní – neboť mozek jako předmět výzkumu zde na rozdíl od jiných zkoumaných předmětů zde představuje nejen předmět , ale i subjekt ; lidský mozek se zde snaží porozumět sobě samému .

Postupujícím věkem dochází ke ztrátě schopností , ale lidský mozek dovede tuto ztátu kompenzovat , zvláště v těch oblastech činnosti , které představují jeho profesi nebo každodenní činnost . Např. přírodovědec může být uznávanou kapacitou ještě ve vysokém věku , ale pokud by se např. začal učit čínsky , nebyl by zcela jistě v učení tak úspěšný . Pokud použijeme srovnání s výkonností PC , v mládí by naše výkonnost odpovídala Pentiu 4 a v pokročilém tak 486 .Přesto i mozek staršího člověka hledá cesty , jak ztráty kompenzovat . Ačkoliv vycházíme z teorie , že levá hemisféra řídí slovní komunikaci a v pravé je sídlo prostorové orientace , funkční zobrazoací techniky nám ukazují , že u starých lidí , kteří řeší pamětní úlohu , se do řešení zapojují i hemisféra pravá . Ve stáří dochází k úbytku nervových přenašečů a neurony spolu poněkud hůře komunikují ; jednou z forem kompenzace této ztráty patrně je zapojování většího množství okruhů , obvodů .To souvisí i s větším výdejem energie , proto i dosažená koncentrace starších lidí je kratší a únava větší. Český neuropatolog František Koukolík uvádí , že u dospělých jedinců spotřebuje mozek přibližně 20% klidové spotřeby energie celého těla , u batolat celých 60 % . Výkon mozku tedy omezuje energie , nebo jinak řečeno ve srovnáné s procesorem PC i jeho chlazení . Podle tohoto autora jeden krychlový milimetr šedé kůry mozku obsahuje kolem sta tisíce neuronů , nervových buněk , 4 kilometry axonů , osových vláken které převádějí informace k jiným nervovým buňkám a vedle toho asi sto milionů synapsí , vzájemných kontaktů mezi neurony . Na těchto synapsích se pomocí přenašečů , transmiterů , jimiž jsou nejčastěji chemické látky , vyměňují informace . Propojení mezi vzdálenými neurony obstarává bílá hmota mozku , na větší vzdálenost se však předávají pouhé zlomky místní aktivity . Koukolík se domnívá , že možná společná šíře pásma neuronů lidské mozkové kůry se odhaduje na 1 terabit za sekundu – každý axon přenáší cca 100 bitů za vteřinu .Tato kapacita mozku odpovídá celkové kapacitě páteře světového internetu v roce 2002 ; této kapacity však mozek vzhledem k rychosti , jakou neurony vydávají vzruchy zdaleka nedosahuje .
Tato gigantická neuronální síť má cca 100 miliard neuronů a triliony synapsí a představuje nejsložitější a nejdynamičtější systém ve známém vesmíru .