Biologie učení jako zdůvodnění celostního myšlení a chování

Jestliže se podíváme na vývoj výzkumu mozku za posledních dvacet let , uvidíme stále sílící tendenci k interdisciplinárnímu přístupu , tzv. neurovědy , jež vychází nejen z přírodovědných disciplín , jako je fyzika , biologie , chemie a biologie , ale i z oblasti věd duchovědných , jaké představuje např. psychologie , jazykověda , filosofie .Vedle tradičního , jednoduchého myšlení typu příčina – důsledek , jež se obyčejně orientuje na jednotlivé izolované problémy potřebujeme obrat k silnému myšlení formou vzorců a dynamických struktur , jež by vedlo k pochopení komplexních systémů a jejich chování .Tedy myšlení , na jehož základě bychom mohli i jednat .

Objevení funkčního členění neokortexu , kůry velkého mozku patří k významným zjištěním na tomto poli . Důležitý podíl na těchto objevech náleží americkému neurofyziologovi Rogeru W. Sperrymu , který při vyšetřování epileptiků provedl přerušení Corpus Callosum , spojníku mezi oběma hemisérami , jelikož ke vzniku záchvatů docházelo vždy v jedné hemisféře , odkud se právě přes Corpus Callosum šířily na druhou polovinu mozku . Zvláště závažné bylo jeho zjištění , že co se týče výkonnosti obou hemisfér u jeho pacientů , vykazovaly úžasné rozdíly ; z tohoto zjištění Sperry odvodil i závěry , jež se týkají nejen specifické funkce jednotlivých polovin mozku ale i jejich důsledků na lidské vědomí .

Již před tímto jeho objevem byly známy symetrické i asymetrické oblasti mozkové kůry , jimž odpovídaly určité smyslové i pohybové funkční regiony . Symetricky stanovená pole , zóny se rozkládají na obou polovinách mozku a jsou křížově , kontralatelárně přiřazeny odpovídajícím oblastem těla na levé či pravé straně těla , to je např. levé zorné pole má svou odpovídající zrakovou zónu na kůře pravé hemisféry , pravé zorné pole na levé straně . Podobně kontralaterálně se v mozku projikují i jednotlivé končetiny .
Jako příklady asymetrického uspořádání v mozku je možno uvést „aktivní centrum řeči „ , jež se u 90 – 95 % lidí nachází výlučně v levé polovině mozku , stejně i písmo .Naproti tomu symboly , vyobrazení či formy se nacházejí u těchto lidí v hemisféře pravé .

Levá hemisféra pravé hemisféra
„slovo“ knihovna“ „obraz“ knihovna

zpracovává informace jednu po druhé zpracovává informace současně

udržuje pevné pořadí , sekvence : zachycuje , registruje – simultánně -, kompl.obraz
po A následuje B

registruje jednotlivé informace : ploutev registruje celek : ryba

člení svět na přehledné výřezy a části – spojuje jednotlivé aspekty dohromady
analyticky ; důležité jsou odlišnosti v jeden celek , důležitá jsou zde spojení
mezi jednotlivými díly a výřezy

přísně se drží principu příčina – následek , připouští podobnosti a analogie , myslí obrazně
myslí lineárně

soustřeďuje se na fakta , jež lze kvantitativně reaguje na kvalitativní , situačně důležité aspekty :
doložit : 2 + 2 emoce

rozvíjí myšlenky na základě stávajících pravidel rozvíjí myšlenky na základě volných , asociačně-
drží se daných pevných struktur náhlých apektů či stanovisek , přidržuje se kvalita-
je přitom silně odkázán na již uložené a tivních , nekvantifikovatelných struktur , jež se
organizované informace seskupují kolem silně pocitově nasycených obrazů

má vypracované větosloví , syntax : seskupuje má k dispozici pouze omezený syntax . Reaguje
slova podle gramatických pravidel na obrazový obsah slov , vyvolává věty jako uzavřené
celky , např.znění celé písně , básně nebo říkánky

pamatuje si sled komplexních pohybů pamatuje si komplexní obrazy

disponuje řečí , slova užívá primárně jako znaky je němý , mlčenlivý , nepoužívá slova , ale obrazné
vyjádření , metafory , je vnímavý ke znění ,
k intonaci slov

Tyto Sperryho výsledky , ale i jiných výzkumníků v této oblasti jsou v posledních letech zjednodušeně interpretovány , např. v tom smyslu , že pouze v pravé hemisféře může vznikat kreativní myšlení nebo syntetizující impulzy . Zjednodušením je i vnímání levé poloviny jako „slepé“ a pravé jako „řečově němé“. „Specializace jednotlivých hemisfér neznamená dělbu práce , spíše potenciální rozšíření spektra uvažování neokortexu “ Sperry proto formuloval přiměřenou hypotézu , podle níž se obě hemisféry komplementárním způsobem doplňují . Sama výkonnost lidského myšlení je potom určována dvěmi podstatnými faktory :

1 každá z obou hemisfér může nezávisle na druhé spolupůsobit svými specifickými schopnostmi na dalším vývoji a formování neurálních vstupů (inputs)
2 prostřednictvím Corpus Callosum , který představuje vysoce výkonný komunikač3 ní systém mezi levou a pravou polovinou mozku jsou komplementární výkony v mozku kombinována a integrovány