MOTIVACE

MOTIVACE
vztah člověka ke skutečnosti, která ho obklopuje, k věcem i k ostatním lidem a k okolnímu dění. Zahrnuje vnější pobídky a cíle, i vnitřní motivy. Motivy- příčiny lidského chování.
Potřeby – potřeby vovolávají motivace. (Např. nedostatk cukru v krvi je zrpacováno v mozku a vzniká pocit hladu. To je motivací k chování, jehož cílem se je najíst.)
Motivace- proces ve kterém se uvlonuje určité množství energie a směřuje k určitému cíli. Motivace vovalává a vede cílesměrnou činnost, která dává naději na uspokojení potřeby, čím je motivace silnější, tím více úsilí duševného i tělesného člověk vynakládá. Každý má jinou úroven motivace. Mluvíme o optimální úrovni motivace, protože jedinec podává nejlepší výkon.
Frustrace- nedostatek předmětu k uspokojení motivace. Také skutečnosti, které jedinci brání v dosažení cíle.
Cíle a jejich konflikty- ke zvlášnostem motivace patří i vytyčování vzdálenějších cílů, které pak naše chování řídí. Novými cíly se také stávají prostředky, které již byly použity a osvědčili se. Velmi často se cíle stávají i zdrojem problémů, druhy konfiktů:
1) konflikt dvou stejně kladných lákavých cílů, jedinec si musí vybrat, nejde dosáhnout obou současně
2) konflikt dvou negativních cílů, zvažujem, co je horší
3) konflikt mezi kladným a záporným cálem, chci ho zásklat ale zároven se ho bojím
4) konflikt více kladných a záporných cílů, složitější situace, zvažuje se více kladných i záporných sil
Aspirace- aspirační úroven značí jak vysoký cíl si dáváme.Musíme dle schopností a zkušeností s určitou situací
Dělení potřeb- MASLOWOVA HIEARCHIE POTŘEB- pyramida, od spodu
1) fyziologické potřeby (základní potřeby- spánek, jídlo, dýchání, ……..)
2) potřeba bezpečí (fyzické bezpečí a emocionální jistota……)
3) potřeba sounáležitosti (k jaké sociální skupině)
4) potřeba úcty a uznání (společenský status)
5) potřeba seberalizace (vítězové snáze komunikují s druhými, vnímají lidi a události přesně, přijímají vše včetě chyb, mají aschopnost odstupu, hluboké vztahy, respektuje druhé……)
V aktivitách jedinců mají přednost potřeby z nižších stupnů pyramidy a zvláště neuspokojené. Pokud se do motivačního procesu směřujícího k uspokojení potřeby postaví do cesty překážka, dochází k frustraci, zvyšuje se motivační napětí, které je doprovázeno negativními emocemi. Neuspokojení cítíme jako nedostek, vrchní stupně moho být realizovány jen stojí li pod nimi základna.
Pocity, emoce a city doprovází vznik, průběh a dovršení motivačního procesu, nelze je od něho oddělovat. Motivační proces je doprovázen napětím, které prožíváme. (hlad, zvašuje se nepětí, agresivita, mrzutí, radost z dosažených cílů po dosažení cílů, uklidnění.)
Pocity- rozlišování zda něco je pro mě přitažlivé, má to kladnou hodnotu nebo zápornou. nebezpečné a jsem tím odpuzován (averze). Apetence- přibližování se. Pokud jsou jedincovi potřeby uspokojovány ve schvíli, kdy vznikají, prožívá libé pocity.
City a emoce- jsou vzbuovány významnými událostmi v okolí nebo těle jeince, samy také vzbuzují činnost a řídí průběh a často bývají i jejím cílem. S motivačním procesem a emocí souvisí:
• vnitřní reakce- nervový systém připravude organizmus na aktivitu
• kognitivní hodnocení situace- zvažuji situaci zda ne + nebo -.
• emoční hodnocení a prožívaná emoce- úlek, strach, radost…)
• výraz obličeje- zobrazuje emoce
• strach- nelibá emoce, ve skutečném i vymyšleném ohrožení
• smutek – nelibý emoční stav, reakce na ztrátu žádoucího cíle
• radost- libá emoce, reakce na dosažení cíle
Postoje- vytvářejí se při sociálním učení i vlastními zkušenostmi, slouží k tomu aby jedinec mohl rychleji reagovat naučeným způsobem. Postoje jsou získané dispozice.
Zájmy- jsou získané motivy, ve kterých je zdůrazněn vztah člověka k určitému předmětu nebo činnosti, které se projevují větším soustředěním na tuto oblast, zaměřeností již ve vnímání.
Předsudky- podobnou strukturu jako postoje, ale vznikají na podkladě nesprávných, nedostatečných nebo lživých informací a v současnosti často vzbuzují negativní emoce k těm,které ani neznáme.
Rozdíl mezi emocemi a motivy- emoce jsou zpouštěny zvnějšku, motivy jsou aktivovány vnitřními událostmi a směřují ke konkrétním objektům v prostředí (jídlo, voda, …)
Teorií motivací je celá řada a celé monografie byly věnovány pokusům o jejich utřídění.