SKUPINA A JEJÍ ROZDĚLENÍ
SKUPINA A JEJÍ ROZDĚLENÍ
Člověk nemůže bez kontaktu s druhými žít. Většina pořebuje blízkého partnera, přátele, a se kterými je denně ve styku. Nejmenší skupinou dyáda- 2 osoby na sebe působí v posobě jdoucích situacích.
Malé skupiny- 30-40 osob, navzájem se znají, komunikují a jsou formálně či neformálně integrovány nějakými cíly. Neformální skupiny (rodina), seskupeny emocionálně. Formální (pracovní vztahy). Členská skupina- ta ke které jedinec přísluší. Referenční- ta ke které by příslušet chtěl (pozotivně referenční) nebo nechtěl (negativně referenčí).
Velké skupiny- např obyvatelé jednoho města, národnostní skupina, podobné pracovní zařazení…
Skupinové klima- charakter převládajících vzájemných vztahů mezi členy skupinyy. Utváří se v procesu vzájemné interakce a je do značné míry emocionálně podmíněné. Je pocitováno nesmírně komplexně a posuzujeme je v intecích příznivé – nepříznivé.
Komunikace ve skupině- činnost skupiny je založena na přijímání a sdělování informací a na rozhodování. Mezi členy je komunikační síť.
– plná struktura ( mnoho kanálů komunikačních, není role vedoucího)
– kruhová struktura ( středně rozsáhlá sít kanálů, většinou nehrozí vedoucí role)
– řetětová struktura ( středně rozsáhlá sit kanálů, nedostatečná zpětná vazba, může dojít ke zkreslení)
– vidlicová sktruktura (mín kanálů, liší se možnosti přístupu k inf, rozdílná spokonost, tedy nízká, pravděpod.vedoucího)
– hvězdicovitá struktura ( malý počet kanálů, nízká spokojenost skupiny, vedoucí úloha jednoho člena skupiny)
Sociometrie- metoda sociální psychologie zaměřená na zjištování sociálně-emocionálních vztahů mezi členy malých skupin. Za pomocí otázek, které se týkají pouze členů skupiny a vyžadují volbu, která pak souhrnně dává obraz sítě vztahů mezi členy tvořené pozitivními a negativními výběry.Výsledkem je sociogram, různé formy- (terčový, hiearchický…) podává obraz vztahů v malé skupině. Charakteizuje skupinu jednak jako celek, jednak pozici členů. Každý získává určitý sociometrický status.
Základní pravidla pro použití sociometrického testu definoval sociolog Moreno takto:
1. Dotazované osoby musí vědět, z jakého souboru mají volit (hranice skupiny)
2. Počet voleb má být omezený (často preference osob na prvním, druhém a třetím místě)
3. Výběr musí být proveden dle určitého kritéria nebo činnosti (s kým bychom jeli na dovolenou, komu bychom svěřili to)
4. Otázky musí být jednoznačné a pochopitelné.
5. Výsledky mají být použity k pozitivním zásahům do skupiny.
Znalost takto získaných dat umožnuje řešit skupinové problémy. Ze sítě vztahů je však také možné vyčlenit sociogramy jednotlivých osob, které nám pomohou například nalézt preferované jedince, nebo naopak jedince s problémy ve skupině. K tomu jsou nápomocny následující typy individuálních sociogramů.
1. sociomětrická hvězda (často bývá mluvčím, neformálním vedoucím skupiny, snadno navazuje kontakt, komunikuje se členy skupiny, je preferován)
2. odpovídá hvězdě, ale je to komlikováno tím, že sám jednotlivec je orientován mimo rámec skupiny. Tou je však on sám oblíben a preferován.
3. sociální plachost ( jedinec se chce účastnit dění ve skupině, ale nemá dost odvahy)
4. sociální chlad ( introverze, důvody-dispoziční omezení (altruismus) nebo situační projev (tíživá živ situace))