Patopsychologie a její předmět
27. Patopsychologie a její předmět. Vztah patopsychologie a psychopatologie. Etiologie. Pojetí normality. Psychologie sluchového a zrakového postižení. Poruchy centrální nervové soustavy a jejich psychologické konsekvence (důsledky).
Patopsychologie se zabývá příčinami, popisem jednotlivých příznaků poruch a jednotlivými diagnózami.
Je to nauka o hraničních psychických stavech mezi stavy normálními a patologickými, o příčinách z vybočení z psychické normy.
Psychopatologie zkoumá jednotlivé poruchy, jejich druhy,
vznik a vývoj. Někdy se zdůrazňuje, že je
to obor čistě teoretický, jindy spíše, že je
to obor specializovaný na diagnostiku,terapii
a prevenci psychických poruch.
Vztah – odvozujeme, že patopsychologie je obor zabývající se hraničními stavy mezi normalitou a patologií, zatímco psychopatologie se zabývá přímo již poruchami a možným jejich řešením. Vztah mezi nimi je tedy subsidiární t.j. podpůrný.
Normalita jako pojem vyjadřuje obvyklý stav. Z psychologického hlediska rozeznáváme tři pojetí normality :
1) ideální – zde se stanovuje vysoká hodnota, se kterou se vše následně porovnává.
2) statistické – normální je vše, čeho je nejvíce.
3) funkční – normální je to co funguje.
